Název: K funkci sloves брать – brát, взять – vzít v ruštině a v češtině
Variantní název:
- The function of verbs брать − brát, взять – vzít in Russian and Czech
Zdrojový dokument: Opera Slavica. 2016, roč. 26, č. 4, s. 41-46
Rozsah
41-46
-
ISSN1211-7676 (print)2336-4459 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/136019
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Pozornost, kterou řada lingvistů věnovala slovesům s obecným významem быть - být, иметь - mít a jím v obecných rysech podobným slovesům дать, давать - dát, dávat (viz soupis literatury k tomuto článku), vedla autora k zamyšlení nad další podobnou dvojící sloves брать, взять - brát, vzít, jež se od дать, давать liší vztahem směřování děje k jeho původci: v případě slovesa дать (give) děj probíhá ve směru od jeho původce (дать награду), kdežto u брать (take) děj směřuje k původci. Tento fakt platí jak pro ruštinu, tak pro češtinu, avšak ne vždy se v jednom či druhém jazyce používají pro tytéž významy stejná slovesa. Např. českým spojením brát léky, brát si zimník tak v ruštině odpovídají принимать лекарства, надевать зимнее пальто, a naopak ruským spojením брать власть, брать барьер jsou v češtině ekvivalentní ujímat se moci, překonávat překážku. Autor se v článku snaží podchytit různé případy podobných rozdílností, kterých je v porovnávaných jazycích poměrně značné množství.
The verbs of basic meaning быть – být, иметь - mít and the verbs generally related with them, such as давать/дать - dávat/dát (see the list of literature in this article), are often dealt with in linguistic research. That made us look into other similar verbs, брать/взять - brát/vzít. The verbs давать/дать basically differ from the verbs брать/взять by the relation of the agent of the verbal action to the direction of this action: with дать/давать (give) the action is oriented from the agent (dát odměnu), with брать (take) to the agent (brát odměnu). This fact is valid both in Czech and in Russian, but not always the verbs used are matching, identical. For example the Czech phrase brát léky, brát si zimník is expressed in Russian by принимать лекарство, надевать зимнее пальто. On the other hand the Russian phrase брать власть, брать барьер is expressed by the Czech ujímat se moci, překonávat překážku. The article tries to capture such discrepancies, quite abundant in both languages.
Reference
[1] ERHART, A.: Studien zur europäischen Morphologie. Opera Universitatis Purkynianae Brunensis. Facultas Philosophica. 148. Brno 1970.
[2] ERHART, A.: Das indoeuropäische Verbalsystem. Opera Universitatis Purkynianae Brunensis. Facultas Philosophica. 290. Brno 1989.
[3] MRÁZEK, R.: Valence slovesa быть – býti s předložkovými pády. Filologické studie II., Spisy PedF UK, Praha 1970, s. 63−72.
[4] MRÁZEK, R.: Funkční distribuce habere a esse v slovanské větě. Čs. přednášky pro VII. MSS, Praha 1973, s. 175−182.
[5] ŽAŽA, S.: K funkci slovesa dát – дать v ruštině a v češtině. Grammatikus (sb. k 75. narozeninám A. Erharta), Brno, MU, 2001, s. 226−232.
[6] ŽAŽA, S.: Několik poznámek k výpovědím se slovesem быть/být v ruštině a v češtině. Rossica Olomucencia XLV, s. 107−113, Olomouc 2007.
[7] ŽAŽA, S.: Schodstva i različija v značenii i upotreblenii glagolov dat' – dát, dat'sja – dát se v russkom i češskom jazykach. Przeglad Rusycystyczny XVIII, č. 3, s. 125−131, Katowice 2006.
[2] ERHART, A.: Das indoeuropäische Verbalsystem. Opera Universitatis Purkynianae Brunensis. Facultas Philosophica. 290. Brno 1989.
[3] MRÁZEK, R.: Valence slovesa быть – býti s předložkovými pády. Filologické studie II., Spisy PedF UK, Praha 1970, s. 63−72.
[4] MRÁZEK, R.: Funkční distribuce habere a esse v slovanské větě. Čs. přednášky pro VII. MSS, Praha 1973, s. 175−182.
[5] ŽAŽA, S.: K funkci slovesa dát – дать v ruštině a v češtině. Grammatikus (sb. k 75. narozeninám A. Erharta), Brno, MU, 2001, s. 226−232.
[6] ŽAŽA, S.: Několik poznámek k výpovědím se slovesem быть/být v ruštině a v češtině. Rossica Olomucencia XLV, s. 107−113, Olomouc 2007.
[7] ŽAŽA, S.: Schodstva i različija v značenii i upotreblenii glagolov dat' – dát, dat'sja – dát se v russkom i češskom jazykach. Przeglad Rusycystyczny XVIII, č. 3, s. 125−131, Katowice 2006.