Literární kánon jihoslovanských literatur: "povinná četba" v jihoslovanském kontextu

Název: Literární kánon jihoslovanských literatur: "povinná četba" v jihoslovanském kontextu
Variantní název:
  • Literary canon of the South Slavic literatures: school reading in South Slavic context
Autor: Pilch, Pavel
Zdrojový dokument: Slavica litteraria. 2018, roč. 21, č. 1, s. 93-102
Rozsah
93-102
  • ISSN
    1212-1509 (print)
    2336-4491 (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Text se zabývá aktuální problematikou tzv. povinné četby v Chorvatsku, Černé Hoře a Srbsku. Zkoumáno je zastoupení jihoslovanských autorů ve středoškolském literárním kánonu, dílčí komentář je věnován dvěma kontroverzním situacím procházejícím napříč všemi zvolenými prostředími. V prvé řadě je to problematická pozice dubrovnické renesanční a barokní literatury v kontextu nacionálně pojímaného členění literatury v současných post-jugoslávských zemích. Druhým problémem jsou pak autoři jako Ivo Andrić nebo Petar Petrović Njegoš, kteří jsou tradičně řazeni k několika národním literaturám. Oba problémy se odrážejí také ve společenském diskursu daných zemí, kde často vzbuzují vášně či nedorozumění.
This paper deals with a topical problem of the so-called mandatory reading in Croatia, Montenegro and Serbia. Focus is put on representation of South Slavic authors in high school literature classes, and commentary on two controversial situations persistent in all the discussed areas. Firstly, it is problematic position of renaissance and baroque literature of Dubrovnik in context of national understanding of literature division in current post-Yugoslav countries. The second problem is perception of authors as Ivo Andrić or Petar Petrović Njegoš, that are being viewed as part of more national literature traditions at the same time. Both problems are present in the social discourse of these countries as well and tends to wake tempers or misunderstandings.
Reference
[1] BLAŠKO, Dubravko: Primjedbe Željke Markić na kurikulum. [online]. Dostupné z: http://net.hr/danas/hrvatska/udruga-zeljke-markic-zeli-iz-lektire-izbaciti-ferica-murakamija-duras-mladi-ce-steci-ovisnost-o-pornografiji/ [cit. 20. 1. 2018].

[2] BOJOVIĆ, Zlata: Istorija dubrovačke književnosti. Beograd: Srpska književna zadruga, 2015.

[3] BOJOVIĆ, Zlata (ed.): Dživo Gundulić. Anotologijska edicija Deset vekova srpske knjževnosti, knj. 12. Novi Sad: Matica srpska, 2014.

[4] ČIRGIĆ, Adnan: Je li Njegoš genocidni pjesnik? Matica, jesen 2013. s. 547–556. Dostupné též online z: http://www.maticacrnogorska.me/files/55/23%20adnan%20cirgic.pdf [cit. 21. 1. 2018].

[5] DERETIĆ, Jovan: Kratka istorija srpske književnosti. Novi Sad: Adresa 2007.

[6] DOROVSKÝ, Ivan a kol.: Slovník balkánských spisovatelů. Praha: Libri 2001.

[7] FRANGEŠ, Ivo: Povijest hrvatske književnosti. Zagreb: Matica hrvatska, 1987.

[8] JANKOVIĆ, Srđan: Nova zloupotreba Njegoša, ovaj put u Hagu. Radio Slobodna Evropa. [online]. Dostupné z: https://www.slobodnaevropa.org/a/pogrešna-tumačanja-njegoša-i-u-hagu/25263089.html [cit. 21. 1. 2018].

[9] KADIĆ, Veliša: Njegoša proteruju iz crnogorskih udžbenika. [online]. Dostupné z: http://www.novosti.rs/vesti/planeta.300.html:565020-Njegosa-proteruju-iz-crnogorskih-udzbenika [cit. 21. 1. 2018].

[10] MARJANOVIĆ, Mirko: Leksikon hrvatskih književnika Bosne i Hercegovine od najstarijih vremena do danas, Sarajevo: Matica hrvatska, HKD Napredak, Sarajevo, 2001.

[11] MILOŠEVIĆ, Petar: Storija srpske književnosti. Beograd: Službeni glasnik, 2010.

[12] PAUČEK ŠLIVJAK, Martina: Željka Markić nije uspjela : Na popisu lektira ostaju autori koje bi ona zabranila. [online.] Dostupné z: http://www.index.hr/vijesti/clanak/zeljka-markic-nije-uspjela-na-popisu-lektira-ostaju-autori-koje-bi-ona-zabranila/1024112.aspx [cit. 20. 1. 2018].

[13] PAVIĆ, Milorad: Istorija srpske književnosti baroknog doba (XVII. i XVIII. vek). Beograd: Nolit, 1970.

[14] PAVLIŠA, Mija – BOGDAN, Tomislav: Zašto srpska književnost ne prisvoji cijelu hrvatsku baštinu. [online]. Dostupné z: https://www.tportal.hr/kultura/clanak/zasto-srpska-knjizevnost-ne-prisvoji-cijelu-hrvatsku-bastinu-20150302 [cit. 21. 1. 2018].

[15] PEJIĆ, Nenad: Kako su Držić i Gundulić postali – Srbi. [online]. Dostupné z: https://www.slobodnaevropa.org/a/3553220.html [cit. 21. 1. 2018].

[16] PROSPEROV NOVAK, Slobodan: Povijest hrvatske književnosti : od Baščanske ploče do danas. Zagreb: Golden marketing, 2003.

[17] RAKOWSKI, Roman: Depolitizace a limity demokracie. In: DUBINSKÁ, I. – DUBINSKÝ, V. – POLÁČKOVÁ, A. (eds.) Extremismus a radikalismus. Staré fenomény v nových kontextech. Prešov: Vydavateľstvo Prešovskej univerzity, 2016, s. 64–70.

[18] ROTKOVIĆ, Radoslav – KILIBARDA, Novak – NIKČEVIĆ, Milorad: Istorija crnogorske književnosti. Podgorica: Institut za crnogorski jezik i književnost, 2012.

[19] STEHLÍK, Petr: Koncepce národní literatury a starší jihoslovanské písemnictví. In: POSPÍŠIL, Ivo – ZELENKA, Miloš – PAUČOVÁ, Lenka (eds.): Klíčové problémy současné slavistiky. Brno: Tribun EU, 2017, s. 173–179.

[20] 40 godina od smrti najvećeg nitkova sa perom. [online]. Dostupné z: http://bosnjaci.net/prilog.php?pid=55122 [cit. 21. 1. 2018].

[21] Dubrovačka književnost je srpska. [online]. Dostupné z: http://www.rasen.rs/2016/08/dubrovacka-knjizevnost-je-srpska/?писмо=lat#.WoA8BKLDu94 [cit. 20. 1. 2016].

[22] Istoričar književnosti Zlata Bojović: U Dubrovačkoj republici štamparije su bile ćirilićne, a svoj jezik si nazivali i srpskim. [online]. http://www.nspm.rs/hronika/istoricar-knjizevnosti-zlata-bojovic-u-dubrovackoj-republici-stamparije-su-bile-cirilicne-a-svoj-jezik-su-nazivali-i-srpskim.html?alphabet=l

[23] [cit. 20. 1. 2016].

[24] Nacionalni kurikulum nastavnoga predmeta hrvatski jezik. Ministarstvo znanosti i obrazovanja Republike Hrvatske. [online]. https://mzo.hr/sites/default/files/dokumenti/2017/OBRAZOVANJE/NACION-KURIK/PREDMETNI-KURIK/hrvatski_jezik.pdf [cit. 20. 1. 2018].

[25] Nastavni plan i program sprskog jezika i kniževnosti za I., II., III. I IV. razred srednje škole (izmene i dopune). [online]. https://knjigoljupci.com/2014/06/17/наставни-план-и-програм-српског-језик/ [cit. 20. 1. 2018].

[26] Predmetni program Crnogorski jezik i književnost : I, II, III i IV razred opšte gimnazije. Ministarstvo prosvjete i sporta Republike Crne Gore. Podgorica 2011.