Název: Století posledních Přemyslovců na Moravě a ve Slezsku ve světle archeologických výzkumů a nálezů
Variantní název:
- Das Jahrhundert der letzten Přemysliden in Mähren und Schlesien im Lichte archäologischer Forschungen und Funde
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 1989, roč. 14, č. [1], s. 19-42
Rozsah
19-42
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/139823
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] BAKALA, J., 1982: Osídlení Frýdecka a Jablunkovská v období vrcholného feudalismu. Frýdek-Místek.
[2] BAKALA, J., 1983: Osídleni Místecka a Brušperska v období vrcholného feudalismu. Frýdek-Místek.
[3] BELCREDI, L., 1986: Přínos archeologie k poznání stavební podoby středovékého venkovského domu (Výsledky výzkumu zaniklé středověké osady Bystřece), AH 11 423—440.
[4] BELCREDI, L., 1987: Půdorysná a stavební podoba středovékého venkovského domu na střední Moravě, AH 12, 157—169.
[5] BERANOVÁ, M., 1975: Zemědělská výroba v 11./14. století na území Československa, Studie AÚ ČSAV v Brně, roč. III, 1974, sv. 1. Praha.
[6] BLÁHA, J., 1977: Výsledky revize některých drobných středověkých opevnění v horním Podyjí. AH 2, 45—58.
[7] BLÁHA, J., 1984: Časněslovanská osada v Olomouci a počátky řemeslnicko-kupeckého podhradí. Příspěvek k postavení Olomouce v 10. století, AH 9, 133—146.
[8] BLÁHA, J.—KONEČNÝ, L., 1985: K nejstarší historii města Telče. In: Uměleckohistorický sborník, 129—160. Brno.
[9] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae III, Praha 1942—1962 (ed. G Friedrich et Z. Kristen).
[10] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, IV, Praha 1962—1965 (ed. J. Šebánek et S. Dušková).
[11] CEJNKOVÁ, D.—MĚŘÍNSKÝ, Z.—SULITKOVÁ, L., 1984: K problematice počátků města Brna, ČsČH XXXII, 250—270.
[12] ČERNÝ, E., 1983: Vztah zaniklých plužin k rozloze lesů na Drahanské vrchovině v období vrcholného feudalismu, AH 8, 423—431.
[13] DOBIÁŠ, J., 1930: Německé osídlení ostrůvku jihlavského, Časopis archivní školy VIII, 1-92.
[14] DOSTÁL, O. et al. (HRŮZA, J.—LÍBAL, D.—VODĚRA, S.—ZALČIK, T.), 1974: Československá historická města. Praha.
[15] GOŠ, V., 1975: Osada hrnčířů v Mohelnici, AR XXVII, 338—341.
[16] GOŠ, V., 1984: Sídlištní objekty slovanské osady v Mohelnici, ČSlM B XXXIII, 221—253.
[17] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1974: Zaniklé středověké sídliště v Rýmařově, ČSlM B XXIII, 110—120.
[18] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1977: K počátkům lokace Rýmařova. In: Středověká archeologie a studium počátků měst, 70—76. Praha.
[19] HAŠEK, V.—MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989: Podíl IRB při archeologickém výzkumu a archeogeofyzikálním průzkumu na Moravě v letech 1986—1988. In: Sborník VI. celostátní konference Geofyzika v archeologii a Moderní metody terénního výzkumu a dokumentace, Gottwaldov 31. X.—4. XI. 1988, v tisku. Brno.
[20] HLOBIL, I., 1983: Místopisné otázky kolem zavraždění Václava III. v Olomouci, VVM XXXV, 162—174.
[21] HLOBIL, I.—MICHNA, P.—TOGNER, M., 1984: Olomouc. Praha.
[22] HOFFMANN, F., 1969: Epocha v bádání o velkém jihlavském privilegiu, Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd společenských V, 114—115.
[23] HOFFMANN, F., 1983: Brněnské městské právo. In: Brno mezi městy střední Evropy, 160—180. Brno.
[24] HRABOVÁ, L., 1964: Ekonomika feudální državy olomouckého biskupství ve druhé polovině 13. století. Praha.
[25] JELÍNKOVÁ, D.— MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Slovanské osídlení v oblasti soutoku Dyje a Svratky. (Příspěvek k otázkám sídelního a společensko-ekonomického vývoje regionu od 6. do 13. století), SbNM, řada A-Historie XXXIX. 143—154.
[26] KORDIOVSKÝ, E., 1977: Sídlištní hustota ve středověku na Kloboučku (okres Břeclav), AH 2, 261—266.
[27] KOUŘIL, P.—ŽÁČEK, R., 1986: Drobná středověká opevnění v Pobeskydí a otázka jejích klasifikace, ČSlM B XXXV, 97—138.
[28] KRZEMIEŃSKA, B., 1981: Einige Bemerkungen zur energetischen Situation an der Schwelle des Hochmittelalters die Wärmeenergie. In: Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum Special Issue 16, 87—124. Prague.
[29] KRZEMIEŃSKA, B., 1985: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě. Ostrava.
[30] KRZEMIEŃSKA, B., 1987: Die Rotunde in Znojmo und die Stellung Mährens in böhmischen Přemyslidenstaat, Historica XXVII, 5—59.
[31] KRZEMIEŃSKA, B., 1987a: Olomoučtí Přemyslovci a Rurikovci, ČMatMor CVI, 259—268.
[32] KUTHAN, J., 1982: Architektura v přemyslovském státě 13. století. In: Umění doby posledních Přemyslovců, 181—351. Roztoky u Prahy-Praha.
[33] MACKERLE, J., 1957: Staromoravské hradisko u Radkova, AR IX, 419—424.
[34] MÁLEK, J., 1966: Vegetační vymezení lesních oblastí na jihozápadní Moravě, VVM XVIII, 87—102.
[35] MÁLEK, J., 1966a: Vývoj vegetace na území osad zaniklých v 15. a 16. století v oblasti jihozápadní Moravy, ČMorMuz, Vědy společenské LI, 153—180.
[36] MÁLEK, J., 1970: K využití biogeocenologické typologie pro studium vývoje osídlení (Problematika počátku pomezního hvozdu na Haberské cestě), HG 5, 79—83.
[37] MÁLEK, J., 1976: Vlivy hornictví na lesy na příkladu Jihlavska a Pelhřimovska, Dějiny věd a techniky 9, 145—159.
[38] MÁLEK, J., 1982: Změny rozsahu lesů ve středověku na jihozápadní Moravě, Vědecké práce Zemědělského muzea 22, 283—292.
[39] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1978: Zaniklé středověké osady na panství kláštera oslavanského (Vývoj a změny struktury osídlení), AH 1, 109—120.
[40] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1977: Několik poznámek k počátkům města Jihlavy. In: Středověká archeologie a studium počátků měst, 122—128. Praha.
[41] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1977a: Průzkum v místech zaniklé středověké osady Potvorovice (okr. Hodonín), PV 1975, 70—71. Brno.
[42] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1979: Záchranné archeologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku z období 6.—16. století v letech 1970—1978, AH 4, 55—71.
[43] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku (hradiska a hrady), AH 6, 147—197.
[44] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1982: Studium dějin osídlení na Moravě a ve Slezsku (Současný stav a další perspektivy se zvláštním zřetelem k výzkumu zaniklých středověkých vesnic), AH 7, 113—156.
[45] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: K problematice archeologického výzkumu řemeslné výroby 10. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 8, 41—71.
[46] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1984: Středověké Modříce ve světle archeologických nálezů, VVM XXXVI, 355—359.
[47] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Církevní instituce na Moravě a jejich úloha ve vývoji hospodářství a osídlení od 10. století do předhusitského období, AH 10, 375—393.
[48] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Doba slovanská. In: Pravěk Třebíčska, 147—171. Brno—Třebíč.
[49] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986a: Podíl archeologie na výzkumu středověké architektury 11. až 1. poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 11, 25—38.
[50] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987: Problematika vývoje osídlení jižní a jihozápadní Moravy v 10. až 1. polovině 16. století (metody, východiska a dosažené výsledky). In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 157—187. Praha.
[51] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987a: Příspěvek k možnostem rekonstrukce středověké krajiny, území zaniklých vesnic a typů sídlišť, AH 12, 111—128.
[52] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: Počátky osídlení Brtnicka a nejstarší dějiny obce. In: Dějiny Brtnice a připojených obcí, 13—49. Brno.
[53] MĚŘÍNSKÝ, Z.,—PLAČEK, M., 1988: Nástin vývoje hradní architektury vrcholného středověku na Moravě a ve Slezsku do období husitských válek, AH 13, 217—249.
[54] MĚŘÍNSKÝ, Z.,—PLAČEK, M., 1989: K podobě nejstarší kamenné fáze hradu Bítova (okres Znojmo), Castellologica bohemica I, v tisku.
[55] MĚŘÍNSKÝ, Z.,—UNGER, J., 1987: Zaniklá ves Koválov u Zabčic (archeologické nálezy). Mikulov.
[56] MICHNA, P. J., 1979: Archeologická práce v Okresním středisku státní památkové péče a ochrany přírody v Olomouci (K patnáctiletému výročí trvání organizace), VVM XXXI, 324—335.
[57] MICHNA, P. J., 1982: K utváření raně středověké Moravy (Olomouc a historické Olomoucko v 9. až počátku 13. století), ČsČH XXX, 716—744.
[58] MICHNA, P. J., 1982a: Ke stavebním dějinám středověkých domů v Olomouci (Archeologický průzkum dvou městišt v Barvířské ulici.), Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 5, 179—241.
[59] MICHNA, P. J., 1987: Zemnice svědectvím velké kolonizace. In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 187—190. Praha.
[60] MICHNA, P. J., 1988: K poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace. In: Rodná země, 222—284. Brno.
[61] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. (Příspěvek k dějinám středověké vesnice). Brno.
[62] NEKUDA, V., 1978: K vývoji zemědělských sídlišť v 10.—13. století na Moravě, AH 3, 171—182.
[63] NEKUDA, V., 1981: Dvacet let archeologického výzkumu na lokalitě zaniklé středověké osady Mstěnice 1960—1980, VVM XXXIII, 129—146.
[64] NEKUDA, V., 1982: Středověká vesnice na Moravě ve světle archeologických výzkumů zaniklých osad. AH 7, 33—66.
[65] NEKUDA, V., 1984: Vesnický středověký dům na Moravě, AH 9, 21—37.
[66] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice 1. Zaniklá středověká ves. Hrádek — tvrz — dvůr — předsunutá opevnění. Brno.
[67] NEKUDA, V., 1987: Základní otázky historicko archeologického studia vesnického sídla, domu a dvora, AH 12, 33—46.
[68] NEKUDA, V.—UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě. Brno.
[69] NOVÁK, J.—KAREL, J., 1977: Zpráva o archeologicko-historickém výzkumu počátků města Rýmařova a okolí 1969—1975. Krnov.
[70] NOVOTNÝ, V., 1913: České dějiny. Dílu I. část II. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha.
[71] NOVOTNÝ, V., 1928: České dějiny. Dílu I. část III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. (1197—1253). Praha.
[72] NOVÝ, L. et al., 1974: Dějiny techniky v Československu (do konce 18. století). Praha.
[73] NOVÝ, R., 1972: Přemyslovský stát 11. a 12. století. Praha.
[74] OPRAVIL, E., 1983: Údolní niva v době hradištní (ČSSR — povodí Moravy a Poodří), Studie AÚ ČSAV v Brně, roč. XI, sv. 2. Praha.
[75] PEKAŘ, J., 1941: O povstání kralevice Přemysla proti králi Václavovi I. Praha.
[76] PLAČEK, M., 1985: Hrady na Oslavě a ekonomické podmínky jejich vzniku a existence, AH 10, 261—271.
[77] PLAČEK, M., 1987: Sídlištní struktura a hrady v povodí Loučky (Bobrůvky). In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 245—255. Praha.
[78] PLAČEK, M.—PROCHÁZKA, R., 1986: K problematice opevněných sídel přelomu raného a vrcholného feudalismu na Moravě (Teze), AH 11, 159—169.
[79] PROCHÁZKA, R., 1984: Předběžná zpráva o záchranném výzkumu v Uherském Brodě v roce 1982, Studia comeniana et historica XIV, sv. 28, 147—149.
[80] PROCHÁZKA, R., 1985: Archeologie k počátkům jihomoravských měst, AH 10, 133—142.
[81] PROCHÁZKA, R.—SNÁŠIL, R., 1984: Hlavní rysy lokační zástavby Uherského Hradiště ve 2. polovině 13. století. In: Urbes medii aevi. 43—51. Praha.
[82] PROCHÁZKA, R.—SULITKOVÁ, L., 1984: Uherské Hradiště ve 13.—15. století. Sociálně-ekonomická struktura, topografie. Uherské Hradiště.
[83] PŘEHLED 1980: Přehled dějin Československa I/1 (do roku 1526). Praha.
[84] RICHTER, M., 1974: Archeologický výzkum a otázky nejstarší sídlištní topografie Žďaru nad Sázavou. In: Dějiny Žďaru nad Sázavou III. 1784—1974, 231—240. Brno.
[85] RICHTER, M., 1975: České středověké město ve světle archeologických výzkumů, AR XXVII, 245—258.
[86] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle městečko ostrovského kláštera. Praha.
[87] RYBNÍČKOVÁ, E.—RYBNÍČEK, K., 1976: Zemědělství mladšího středověku v pylových analýzách AH 1,145—149.
[88] SNÁŠIL, R., 1975: Archeologie a vesnická sídliště 10.—13. století na Moravě, AR XXVII, 305—317.
[89] SNÁŠIL, R., 1978: Záchranný výzkum v Uherském Hradišti Starém Městě (okr. Uherské Hradiště), PV 1976, 79—80. Brno.
[90] SNÁŠIL, R., 1979: Záchranný výzkum středověkého Starého Města v poloze "Za zahradou", k. o. Uherské Hradiště, AH 4, 73—75.
[91] SNÁŠIL, R., 1980: Sídlištní síť 10.—15. století na Uherskohradišťsku, AH 5, 177—182.
[92] SNÁŠIL, R., 1980a: Výroba vápna v trhové vsi Veligradu (k. o. Uherské Hradiště-Staré Město). In: Zkoumáni výrobních objektů a technologií archeologickými metodami. Sborník ze semináře 1978, 9—17. Brno.
[93] SNÁŠIL, R., 1981: Opevněná sídliště 10.—16. století na Uherskohradišťsku, AH 6, 307—313.
[94] SNÁŠIL, R., 1982: Hrnčířská pec z trhové vsi Veligradu. In: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami//. Sborník ze semináře 1979, 3—24. Brno.
[95] SNÁŠIL, R., 1982a: Keramický depot z počátku 14. století z Uherského Hradiště-Starého Města (okr. Uherské Hradiště), PV 1980, 44—46. Brno.
[96] SNÁŠIL, R., 1982b: Zaniklé vesnice na Uhersko-hradišťsku-brodsku v období 13.—18. století, AH 7, 163—167.
[97] SNÁŠIL, R., 1983: Přínos archeologických dokladů specializovaných řemesel pro poznání ekonomiky Uherskohradišťská za feudalismu, AH 8, 95—107.
[98] SNÁŠIL, R.—PROCHÁZKA, R., 1980: Záchranný výzkum v Uherském Hradišti-Starém Městě (okr. Uherské Hradiště), PV 1978, 52—53. Brno.
[99] ŠAUROVÁ, D., 1973: Typické domové půdorysy v zaniklé středověké vesnici Konúvky na Slavkovsku, AR XXV, 83—86, 126—128.
[100] ŠAUROVÁ, D., 1977: Zaniklý hrádek Kepkov ve Ždánickém lese (k. ú. Nížkovice—Heršpice, okres Vyškov), AH 2, 167—172.
[101] ŠILHAN, J., 1970: Listina Přibyslava ž Křižanova pro brněnský špitál z r. 1239. (Antithese I.), VVM XXII, 145—158.
[102] ŠILHAN, J., 1971: Cisterciácké datování a vzpoura markraběte Přemysla mladšího (Antithese II), VVM XXIII, 322—334.
[103] TOMAS, J., 1987: Poznámky ke vzniku Znojma a Brna. In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě. 225—230. Praha.
[104] TŘEŠTÍK, D., 1971: K sociální struktuře přemyslovských Čech. Kosmas o knížecím vlastnictví půdy a lidí, ČsČH XIX, 537—567.
[105] UHLÍŘ, J. et al. (FIŠER, R.,—NOVÁČKOVÁ, E.—SEJBAL, J.—ŠRÁMEK, R.), 1977: Třebíč, Dějiny města I. Brno.
[106] UNGER, J., 1981: Hradištní a středověká osada u Šakvic, okr. Břeclav, AR XXXIII, 55—87.
[107] UNGER, J., 1987: Zum Stand der Hausberg — (Motten) — Forschung in Südmähren, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 3, 85—106.
[108] UNGER, J., 1988: Počátky středověkých opevněných sídel typu "motte" na jihovýchodní Moravě. In: Rodná země, 207—221. Brno.
[109] VÁLKA, J., 1983: Přehled dějin Moravy I. Od Velké Moravy do husitské revoluce. Skripta FF UJEP v Brně. Brno.
[110] VÁLKA, J., 1986: Morava ve struktuře a historii českého lenního a stavovského státu. In: Moravský historický sborník (Historica moravica), 22—45. Brno.
[111] VERBÍK, A., 1981: Středověké město. In: Uherské Hradiště, dějiny města, 81—124. Brno.
[112] ZUBER, R., 1972: Osídlení Jesenicka do XV. století. Opava.
[113] ŽEMLIČKA, J., 1979: Ekonomika českých zemí v období přechodu od raného k vrcholnému feudalismu, Folia historica Bohemica 1, 109—129.
[114] ŽEMLIČKA, J., 1982: Společenský a hospodářský vývoj v době posledních Přemyslovců. In: Umění doby posledních Přemyslovců, 17—21. Roztoky u Prahy — Praha.
[115] ŽEMLIČKA, J., 1985: Odboj kralevice Přemysla v letech 1248—1249 a jeho sociální zázemí, ČsČH XXXIII, 564—585.
[116] ŽEMLIČKA, J., 1986: Století posledních Přemyslovců (Český stát a společnost ve 13. století). Praha.
[2] BAKALA, J., 1983: Osídleni Místecka a Brušperska v období vrcholného feudalismu. Frýdek-Místek.
[3] BELCREDI, L., 1986: Přínos archeologie k poznání stavební podoby středovékého venkovského domu (Výsledky výzkumu zaniklé středověké osady Bystřece), AH 11 423—440.
[4] BELCREDI, L., 1987: Půdorysná a stavební podoba středovékého venkovského domu na střední Moravě, AH 12, 157—169.
[5] BERANOVÁ, M., 1975: Zemědělská výroba v 11./14. století na území Československa, Studie AÚ ČSAV v Brně, roč. III, 1974, sv. 1. Praha.
[6] BLÁHA, J., 1977: Výsledky revize některých drobných středověkých opevnění v horním Podyjí. AH 2, 45—58.
[7] BLÁHA, J., 1984: Časněslovanská osada v Olomouci a počátky řemeslnicko-kupeckého podhradí. Příspěvek k postavení Olomouce v 10. století, AH 9, 133—146.
[8] BLÁHA, J.—KONEČNÝ, L., 1985: K nejstarší historii města Telče. In: Uměleckohistorický sborník, 129—160. Brno.
[9] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae III, Praha 1942—1962 (ed. G Friedrich et Z. Kristen).
[10] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, IV, Praha 1962—1965 (ed. J. Šebánek et S. Dušková).
[11] CEJNKOVÁ, D.—MĚŘÍNSKÝ, Z.—SULITKOVÁ, L., 1984: K problematice počátků města Brna, ČsČH XXXII, 250—270.
[12] ČERNÝ, E., 1983: Vztah zaniklých plužin k rozloze lesů na Drahanské vrchovině v období vrcholného feudalismu, AH 8, 423—431.
[13] DOBIÁŠ, J., 1930: Německé osídlení ostrůvku jihlavského, Časopis archivní školy VIII, 1-92.
[14] DOSTÁL, O. et al. (HRŮZA, J.—LÍBAL, D.—VODĚRA, S.—ZALČIK, T.), 1974: Československá historická města. Praha.
[15] GOŠ, V., 1975: Osada hrnčířů v Mohelnici, AR XXVII, 338—341.
[16] GOŠ, V., 1984: Sídlištní objekty slovanské osady v Mohelnici, ČSlM B XXXIII, 221—253.
[17] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1974: Zaniklé středověké sídliště v Rýmařově, ČSlM B XXIII, 110—120.
[18] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1977: K počátkům lokace Rýmařova. In: Středověká archeologie a studium počátků měst, 70—76. Praha.
[19] HAŠEK, V.—MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989: Podíl IRB při archeologickém výzkumu a archeogeofyzikálním průzkumu na Moravě v letech 1986—1988. In: Sborník VI. celostátní konference Geofyzika v archeologii a Moderní metody terénního výzkumu a dokumentace, Gottwaldov 31. X.—4. XI. 1988, v tisku. Brno.
[20] HLOBIL, I., 1983: Místopisné otázky kolem zavraždění Václava III. v Olomouci, VVM XXXV, 162—174.
[21] HLOBIL, I.—MICHNA, P.—TOGNER, M., 1984: Olomouc. Praha.
[22] HOFFMANN, F., 1969: Epocha v bádání o velkém jihlavském privilegiu, Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd společenských V, 114—115.
[23] HOFFMANN, F., 1983: Brněnské městské právo. In: Brno mezi městy střední Evropy, 160—180. Brno.
[24] HRABOVÁ, L., 1964: Ekonomika feudální državy olomouckého biskupství ve druhé polovině 13. století. Praha.
[25] JELÍNKOVÁ, D.— MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Slovanské osídlení v oblasti soutoku Dyje a Svratky. (Příspěvek k otázkám sídelního a společensko-ekonomického vývoje regionu od 6. do 13. století), SbNM, řada A-Historie XXXIX. 143—154.
[26] KORDIOVSKÝ, E., 1977: Sídlištní hustota ve středověku na Kloboučku (okres Břeclav), AH 2, 261—266.
[27] KOUŘIL, P.—ŽÁČEK, R., 1986: Drobná středověká opevnění v Pobeskydí a otázka jejích klasifikace, ČSlM B XXXV, 97—138.
[28] KRZEMIEŃSKA, B., 1981: Einige Bemerkungen zur energetischen Situation an der Schwelle des Hochmittelalters die Wärmeenergie. In: Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum Special Issue 16, 87—124. Prague.
[29] KRZEMIEŃSKA, B., 1985: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě. Ostrava.
[30] KRZEMIEŃSKA, B., 1987: Die Rotunde in Znojmo und die Stellung Mährens in böhmischen Přemyslidenstaat, Historica XXVII, 5—59.
[31] KRZEMIEŃSKA, B., 1987a: Olomoučtí Přemyslovci a Rurikovci, ČMatMor CVI, 259—268.
[32] KUTHAN, J., 1982: Architektura v přemyslovském státě 13. století. In: Umění doby posledních Přemyslovců, 181—351. Roztoky u Prahy-Praha.
[33] MACKERLE, J., 1957: Staromoravské hradisko u Radkova, AR IX, 419—424.
[34] MÁLEK, J., 1966: Vegetační vymezení lesních oblastí na jihozápadní Moravě, VVM XVIII, 87—102.
[35] MÁLEK, J., 1966a: Vývoj vegetace na území osad zaniklých v 15. a 16. století v oblasti jihozápadní Moravy, ČMorMuz, Vědy společenské LI, 153—180.
[36] MÁLEK, J., 1970: K využití biogeocenologické typologie pro studium vývoje osídlení (Problematika počátku pomezního hvozdu na Haberské cestě), HG 5, 79—83.
[37] MÁLEK, J., 1976: Vlivy hornictví na lesy na příkladu Jihlavska a Pelhřimovska, Dějiny věd a techniky 9, 145—159.
[38] MÁLEK, J., 1982: Změny rozsahu lesů ve středověku na jihozápadní Moravě, Vědecké práce Zemědělského muzea 22, 283—292.
[39] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1978: Zaniklé středověké osady na panství kláštera oslavanského (Vývoj a změny struktury osídlení), AH 1, 109—120.
[40] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1977: Několik poznámek k počátkům města Jihlavy. In: Středověká archeologie a studium počátků měst, 122—128. Praha.
[41] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1977a: Průzkum v místech zaniklé středověké osady Potvorovice (okr. Hodonín), PV 1975, 70—71. Brno.
[42] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1979: Záchranné archeologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku z období 6.—16. století v letech 1970—1978, AH 4, 55—71.
[43] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku (hradiska a hrady), AH 6, 147—197.
[44] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1982: Studium dějin osídlení na Moravě a ve Slezsku (Současný stav a další perspektivy se zvláštním zřetelem k výzkumu zaniklých středověkých vesnic), AH 7, 113—156.
[45] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: K problematice archeologického výzkumu řemeslné výroby 10. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 8, 41—71.
[46] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1984: Středověké Modříce ve světle archeologických nálezů, VVM XXXVI, 355—359.
[47] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Církevní instituce na Moravě a jejich úloha ve vývoji hospodářství a osídlení od 10. století do předhusitského období, AH 10, 375—393.
[48] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Doba slovanská. In: Pravěk Třebíčska, 147—171. Brno—Třebíč.
[49] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986a: Podíl archeologie na výzkumu středověké architektury 11. až 1. poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 11, 25—38.
[50] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987: Problematika vývoje osídlení jižní a jihozápadní Moravy v 10. až 1. polovině 16. století (metody, východiska a dosažené výsledky). In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 157—187. Praha.
[51] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987a: Příspěvek k možnostem rekonstrukce středověké krajiny, území zaniklých vesnic a typů sídlišť, AH 12, 111—128.
[52] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: Počátky osídlení Brtnicka a nejstarší dějiny obce. In: Dějiny Brtnice a připojených obcí, 13—49. Brno.
[53] MĚŘÍNSKÝ, Z.,—PLAČEK, M., 1988: Nástin vývoje hradní architektury vrcholného středověku na Moravě a ve Slezsku do období husitských válek, AH 13, 217—249.
[54] MĚŘÍNSKÝ, Z.,—PLAČEK, M., 1989: K podobě nejstarší kamenné fáze hradu Bítova (okres Znojmo), Castellologica bohemica I, v tisku.
[55] MĚŘÍNSKÝ, Z.,—UNGER, J., 1987: Zaniklá ves Koválov u Zabčic (archeologické nálezy). Mikulov.
[56] MICHNA, P. J., 1979: Archeologická práce v Okresním středisku státní památkové péče a ochrany přírody v Olomouci (K patnáctiletému výročí trvání organizace), VVM XXXI, 324—335.
[57] MICHNA, P. J., 1982: K utváření raně středověké Moravy (Olomouc a historické Olomoucko v 9. až počátku 13. století), ČsČH XXX, 716—744.
[58] MICHNA, P. J., 1982a: Ke stavebním dějinám středověkých domů v Olomouci (Archeologický průzkum dvou městišt v Barvířské ulici.), Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 5, 179—241.
[59] MICHNA, P. J., 1987: Zemnice svědectvím velké kolonizace. In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 187—190. Praha.
[60] MICHNA, P. J., 1988: K poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace. In: Rodná země, 222—284. Brno.
[61] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. (Příspěvek k dějinám středověké vesnice). Brno.
[62] NEKUDA, V., 1978: K vývoji zemědělských sídlišť v 10.—13. století na Moravě, AH 3, 171—182.
[63] NEKUDA, V., 1981: Dvacet let archeologického výzkumu na lokalitě zaniklé středověké osady Mstěnice 1960—1980, VVM XXXIII, 129—146.
[64] NEKUDA, V., 1982: Středověká vesnice na Moravě ve světle archeologických výzkumů zaniklých osad. AH 7, 33—66.
[65] NEKUDA, V., 1984: Vesnický středověký dům na Moravě, AH 9, 21—37.
[66] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice 1. Zaniklá středověká ves. Hrádek — tvrz — dvůr — předsunutá opevnění. Brno.
[67] NEKUDA, V., 1987: Základní otázky historicko archeologického studia vesnického sídla, domu a dvora, AH 12, 33—46.
[68] NEKUDA, V.—UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě. Brno.
[69] NOVÁK, J.—KAREL, J., 1977: Zpráva o archeologicko-historickém výzkumu počátků města Rýmařova a okolí 1969—1975. Krnov.
[70] NOVOTNÝ, V., 1913: České dějiny. Dílu I. část II. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha.
[71] NOVOTNÝ, V., 1928: České dějiny. Dílu I. část III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. (1197—1253). Praha.
[72] NOVÝ, L. et al., 1974: Dějiny techniky v Československu (do konce 18. století). Praha.
[73] NOVÝ, R., 1972: Přemyslovský stát 11. a 12. století. Praha.
[74] OPRAVIL, E., 1983: Údolní niva v době hradištní (ČSSR — povodí Moravy a Poodří), Studie AÚ ČSAV v Brně, roč. XI, sv. 2. Praha.
[75] PEKAŘ, J., 1941: O povstání kralevice Přemysla proti králi Václavovi I. Praha.
[76] PLAČEK, M., 1985: Hrady na Oslavě a ekonomické podmínky jejich vzniku a existence, AH 10, 261—271.
[77] PLAČEK, M., 1987: Sídlištní struktura a hrady v povodí Loučky (Bobrůvky). In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 245—255. Praha.
[78] PLAČEK, M.—PROCHÁZKA, R., 1986: K problematice opevněných sídel přelomu raného a vrcholného feudalismu na Moravě (Teze), AH 11, 159—169.
[79] PROCHÁZKA, R., 1984: Předběžná zpráva o záchranném výzkumu v Uherském Brodě v roce 1982, Studia comeniana et historica XIV, sv. 28, 147—149.
[80] PROCHÁZKA, R., 1985: Archeologie k počátkům jihomoravských měst, AH 10, 133—142.
[81] PROCHÁZKA, R.—SNÁŠIL, R., 1984: Hlavní rysy lokační zástavby Uherského Hradiště ve 2. polovině 13. století. In: Urbes medii aevi. 43—51. Praha.
[82] PROCHÁZKA, R.—SULITKOVÁ, L., 1984: Uherské Hradiště ve 13.—15. století. Sociálně-ekonomická struktura, topografie. Uherské Hradiště.
[83] PŘEHLED 1980: Přehled dějin Československa I/1 (do roku 1526). Praha.
[84] RICHTER, M., 1974: Archeologický výzkum a otázky nejstarší sídlištní topografie Žďaru nad Sázavou. In: Dějiny Žďaru nad Sázavou III. 1784—1974, 231—240. Brno.
[85] RICHTER, M., 1975: České středověké město ve světle archeologických výzkumů, AR XXVII, 245—258.
[86] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle městečko ostrovského kláštera. Praha.
[87] RYBNÍČKOVÁ, E.—RYBNÍČEK, K., 1976: Zemědělství mladšího středověku v pylových analýzách AH 1,145—149.
[88] SNÁŠIL, R., 1975: Archeologie a vesnická sídliště 10.—13. století na Moravě, AR XXVII, 305—317.
[89] SNÁŠIL, R., 1978: Záchranný výzkum v Uherském Hradišti Starém Městě (okr. Uherské Hradiště), PV 1976, 79—80. Brno.
[90] SNÁŠIL, R., 1979: Záchranný výzkum středověkého Starého Města v poloze "Za zahradou", k. o. Uherské Hradiště, AH 4, 73—75.
[91] SNÁŠIL, R., 1980: Sídlištní síť 10.—15. století na Uherskohradišťsku, AH 5, 177—182.
[92] SNÁŠIL, R., 1980a: Výroba vápna v trhové vsi Veligradu (k. o. Uherské Hradiště-Staré Město). In: Zkoumáni výrobních objektů a technologií archeologickými metodami. Sborník ze semináře 1978, 9—17. Brno.
[93] SNÁŠIL, R., 1981: Opevněná sídliště 10.—16. století na Uherskohradišťsku, AH 6, 307—313.
[94] SNÁŠIL, R., 1982: Hrnčířská pec z trhové vsi Veligradu. In: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami//. Sborník ze semináře 1979, 3—24. Brno.
[95] SNÁŠIL, R., 1982a: Keramický depot z počátku 14. století z Uherského Hradiště-Starého Města (okr. Uherské Hradiště), PV 1980, 44—46. Brno.
[96] SNÁŠIL, R., 1982b: Zaniklé vesnice na Uhersko-hradišťsku-brodsku v období 13.—18. století, AH 7, 163—167.
[97] SNÁŠIL, R., 1983: Přínos archeologických dokladů specializovaných řemesel pro poznání ekonomiky Uherskohradišťská za feudalismu, AH 8, 95—107.
[98] SNÁŠIL, R.—PROCHÁZKA, R., 1980: Záchranný výzkum v Uherském Hradišti-Starém Městě (okr. Uherské Hradiště), PV 1978, 52—53. Brno.
[99] ŠAUROVÁ, D., 1973: Typické domové půdorysy v zaniklé středověké vesnici Konúvky na Slavkovsku, AR XXV, 83—86, 126—128.
[100] ŠAUROVÁ, D., 1977: Zaniklý hrádek Kepkov ve Ždánickém lese (k. ú. Nížkovice—Heršpice, okres Vyškov), AH 2, 167—172.
[101] ŠILHAN, J., 1970: Listina Přibyslava ž Křižanova pro brněnský špitál z r. 1239. (Antithese I.), VVM XXII, 145—158.
[102] ŠILHAN, J., 1971: Cisterciácké datování a vzpoura markraběte Přemysla mladšího (Antithese II), VVM XXIII, 322—334.
[103] TOMAS, J., 1987: Poznámky ke vzniku Znojma a Brna. In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě. 225—230. Praha.
[104] TŘEŠTÍK, D., 1971: K sociální struktuře přemyslovských Čech. Kosmas o knížecím vlastnictví půdy a lidí, ČsČH XIX, 537—567.
[105] UHLÍŘ, J. et al. (FIŠER, R.,—NOVÁČKOVÁ, E.—SEJBAL, J.—ŠRÁMEK, R.), 1977: Třebíč, Dějiny města I. Brno.
[106] UNGER, J., 1981: Hradištní a středověká osada u Šakvic, okr. Břeclav, AR XXXIII, 55—87.
[107] UNGER, J., 1987: Zum Stand der Hausberg — (Motten) — Forschung in Südmähren, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 3, 85—106.
[108] UNGER, J., 1988: Počátky středověkých opevněných sídel typu "motte" na jihovýchodní Moravě. In: Rodná země, 207—221. Brno.
[109] VÁLKA, J., 1983: Přehled dějin Moravy I. Od Velké Moravy do husitské revoluce. Skripta FF UJEP v Brně. Brno.
[110] VÁLKA, J., 1986: Morava ve struktuře a historii českého lenního a stavovského státu. In: Moravský historický sborník (Historica moravica), 22—45. Brno.
[111] VERBÍK, A., 1981: Středověké město. In: Uherské Hradiště, dějiny města, 81—124. Brno.
[112] ZUBER, R., 1972: Osídlení Jesenicka do XV. století. Opava.
[113] ŽEMLIČKA, J., 1979: Ekonomika českých zemí v období přechodu od raného k vrcholnému feudalismu, Folia historica Bohemica 1, 109—129.
[114] ŽEMLIČKA, J., 1982: Společenský a hospodářský vývoj v době posledních Přemyslovců. In: Umění doby posledních Přemyslovců, 17—21. Roztoky u Prahy — Praha.
[115] ŽEMLIČKA, J., 1985: Odboj kralevice Přemysla v letech 1248—1249 a jeho sociální zázemí, ČsČH XXXIII, 564—585.
[116] ŽEMLIČKA, J., 1986: Století posledních Přemyslovců (Český stát a společnost ve 13. století). Praha.