Církevní a laická společnost v Olomouci v některých projevech středověké hmotné kultury

Název: Církevní a laická společnost v Olomouci v některých projevech středověké hmotné kultury
Variantní název:
  • Klerikale und laikale Gesellscheft in Olmütz in einigen Äußerungen der mittelalterlichen materiellen Kultur
Autor: Bláha, Josef
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 1996, roč. 21, č. [1], s. 169-181
Rozsah
169-181
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Reference
[1] BANDMANN, G., 1972: Die vorgotische Kirche als Himmelstadt. Frühmittelalterliche Studien Bd. 6, 67-93.

[2] BLÁHA, J., 1974: Historická archeologie k dějinám městské školy u sv. Mořice v Olomouci. Okresní archiv v Olomouci 1973, 29-35.

[3] BLÁHA, J., 1980: Otázka kontinuity slovanského osídlení Olomouckého kopce a několik poznámek k hmotné kultuře olomouckých Slovanů. VVM XXXII, 301-311.

[4] BLÁHA, J., 1984: Časněslovanská osada v Olomouci a počátky řemeslnicko-kupeckého podhradí. AH 9, 133-146.

[5] BLÁHA, J., 1991: Nález poutního odznaku sv. Mikuláše v Olomouci. In: Sborník Václavu Burianovi k 17. 7. 1991, 1-8. Olomouc.

[6] BLÁHA, J., 1993: Archeologický doklad modlitební šňůry ze 14. století v Olomouci - příspěvek ke genezi růžence. In: Památkový ústav v Olomouci 1992. Výroční zpráva, 43-48.

[7] BLÁHA, J., 1995: Ke genezi Horního náměstí. In: Zatloukal P. (red.), Horní náměstí v Olomouci, 7-14. Olomouc.

[8] BOHÁČOVÁ, I., FROLÍK, J., PETŘÍKOVÁ, J., ŽEGKLITZ, J., 1990: Příspěvek k poznání života a životního prostředí na Pražském hradě a Hradčanech, AR 15, 177-189.

[9] BORGER, H., 1973: Die Entstehung der mittelalterliche Stadt und der Alltag des Menschen im Mittelalter. In: Rhein und Maas. Kunst und Kultur 800-1400, Bd. 2, 129-133. Köln.

[10] BRACHMANN, H., 1991: Der Markt als Keimform der mittelalterlichen Stadt - Überlegungen zu ihrer Genese im ostfränkischen Reich. In: Brachmann H., Herrmann J. (Hrsg.), Frühgeschichte der europäischen Stadt. Schriften zur Ur- und Frühgeschichte 44, 117-130. Berlin.

[11] BRAUNFELS, W., 1953: Mittelalterliche Stadtbaukunst in der Toskana. Berlin.

[12] ČERNÁ, E., 1992: Soubor skel ze studny u Bílé věže na Pražském hradě. In: Sborník Společnosti přátel starožitností 3, 45-54. Praha.

[13] DOHNAL, V., 1988: In: Národní kulturní památka Přemyslovský palác v Olomouci. Katalog expozice, 9-18. Olomouc.

[14] HERZOG, E., 1964: Die ottonische Stadt. Berlin.

[15] MILKOV, V. V., 1987: Kommentariji k illjustracijam. In: Vvedenije christianstva na Rusi, 241 -252. Moskva.

[16] MERHAUTOVÁ, A., 1987: Skromné umění. Ostrovská zdobená terakota. Praha.

[17] SCHNEIDER, N., 1972: Civitas. Inaugural - Dissertation der Westfälischen Wilhelms-Universität. Münster.

[18] SCHÜTTE, S., u. a. 1984: 5 Jahre Stadtarchäologie. Das neue Bild des alten Göttingen. Göttingen.

[19] SLÁMA, J., 1995: Slavníkovci - významná či okrajová záležitost českých dějin 10. století? AR XLVII, 182-224.

[20] THOMAS, K., 1971: Religion and the Decline of Magic. London.

[21] WENDEHORST, A., 1986: Wer konnte im Mittelalter lesen und schreiben? In: Fried J. (Hrsg.), Schulen und Studium im sozialen Wandel des hohen und späten Mittelalters. Vorträge und Forschungen Bd. XXX, 9-33. Sigmaringen.