Název: Rodičovské vnímání dětských potřeb a rozhodnutí vzdělávat doma
Variantní název:
- Parental views of children's needs and their role in the decision to homeschool
Zdrojový dokument: Studia paedagogica. 2020, roč. 25, č. 1, s. [33]-50
Rozsah
[33]-50
-
ISSN1803-7437 (print)2336-4521 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/SP2020-1-2
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/142402
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Vnímání dětství je v současnosti silně zaměřené na význam naplňování potřeb dětí, zejména s ohledem na vliv primární pečující osoby. S tím souvisí i v naší společnosti časté diskuse týkající se toho, kdy je pro děti vhodný věk pro vstup do vzdělávací instituce. Zřejmě nejmarkantnějším přístupem kritizujícím ranou separaci dítěte a následně odsouvajícím moment vstupu do vzdělávací instituce je iniciativa domácího vzdělávání. V našem výzkumu jsme se zaměřily na to, jak rodiče, kteří doma vzdělávali své děti, zdůvodňují tuto volbu v kontextu potřeb svých dětí. Analyzovaly jsme kvalitativní rozhovory (50) s cílem lépe porozumět jejich motivaci. Prezentujeme tři témata popisující rodiči vnímaný soulad dětských potřeb a možností domácího vzdělávání: (1) Potřeba bez pečného prostoru pro dozrání, (2) Potřeba individuálního rozvoje, (3) Potřeba osamostatnit se. Text poukazuje na to, jak je rozhodnutí vzdělávat děti doma propojené s aktuálními trendy v porozumění dětství a rodičovství. Analýza konkrétních zkušeností přináší praktické využití, zejména pro psychology a pedagogy.
Contemporary perceptions of childhood strongly emphasize the importance of meeting the needs of children, especially when taking into account the influence of the primary caregiver. This is reflected in the common discussion as to the most suitable age for children to enter educational institutions. In this discussion, the home-education initiative noticeably criticizes child separation and postpones children's entrance into educational institutions. In our research, we focused on how parents who educated their children at home justify this choice in the context of their children's needs. We analyzed qualitative interviews (50) to gain better insight into their motivations. This study presents three themes perceived by parents that describe the perceived harmony of children's needs and the possibilities of home education: (1) the need for a safe space to mature, (2) the need for unique development, and (3) the need for independence. This study highlights how the decision to educate children at home is linked to current trends in understanding childhood and parenthood. Our analysis of specific experiences identifies practical implications that are especially useful for psychologists and educators.
Reference
[1] Arora, T. C. M. J. (2003). School-aged children who are educated at home by their parents: Is there a role for educational psychologists? Educational Psychology in Practice, 19(2), 103–112. | DOI 10.1080/02667360303237
[2] Beláňová, A., Machovcová, K., Kostelecká, Y., & McCabe, M. (2018). Justifying Homeschooling in Czech Republic: How "good parents" and their children use time. Childhood, 25(4), 530–543. | DOI 10.1177/0907568218793517
[3] Braun, V., & Clarke, V. (2006). Using thematic analysis in psychology. Using Qualitative Research in Psychology, 3(2), 77–101. | DOI 10.1191/1478088706qp063oa
[4] Brown, P. (1990). The "third wave": Education and the ideology of parentocracy. British Journal of Sociology of Education, 11(1), 65–85. | DOI 10.1080/0142569900110105
[5] Burman, E. (2008). Deconstructing Developmental Psychology. London: Routledge.
[6] Collom, D. (2005). The ins and outs of homeschooling. The determinants of parental motivations and student achievement. Education and urban society, 37(3), 307–335. | DOI 10.1177/0013124504274190
[7] Česká školní inspekce (2016). Tematická zpráva. Individuální vzdělávání žáků na 1. stupni základních škol (tzv. domácí vzdělávání). Dostupné z: http://www.csicr.cz/html/TZ_IndividVzdel1/html5/index.html?&locale=ENG&pn=1
[8] Deci, E. L., & Ryan, R. M. (2000). The "What" and "Why" of goal pursuits: Human needs and the self-determination of behavior. Psychological Inquiry, 11(4), 227–268. | DOI 10.1207/S15327965PLI1104_01
[9] Geinger, F., Vandenbroeck, M., & Roets, G. (2014). Parenting as a performance: Parents as consumers and (de)constructors of mythic parenting and childhood ideals. Childhood, 21(4), 488–501. | DOI 10.1177/0907568213496657
[10] Greger, D. (2015). Přechod do základního vzdělávání. In D. Greger, J. Simonová, & J. Straková (Eds.), Spravedlivý start? Nerovné šance v předškolním vzdělávání a při přechodu na základní školu. Praha: Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta. Dostupné z: http://pages.pedf.cuni.cz/uvrv/files/2016/04/Spravedlivy_start.pdf#page=98
[11] Gillernová, I. (1998). Sociální psychologie školy. In J. Výrost & I. Slaměník (Eds.), Aplikovaná sociální psychologie I. Praha: Portál.
[12] Hays, S. (1996). The Cultural Contradictions of Motherhood. New Haven: Yale University Press.
[13] Hašková, H., Saxonberg, S., & Mudrák, J. (2012). Péče o nejmenší. Boření mýtů. Praha: Sociologické nakladatelství SLON.
[14] Havelková, H., & Oates-Indruchová, L. (2014). The politics of gender culture under state socialism. An expropriated voice. London: Routledge.
[15] Kašparová, I., & Klvaňová, R. (2016). Dítě a dětství: proměnlivá konceptualizace pojmů a její vazby na vzdělávání. Sociólogia, 48(4), 377–398.
[16] Kašparová, I. (2017). Domácí vzdělávání jako výraz kulturního kreativismu. Sociologický časopis, 53(1), 79–100.
[17] Kostelecká, Y. (2017). Home education experience in selected post-communist countries. In M. Gaither (Ed.), The Wiley Handbook of Home Education. Hoboken: Willey Blackwell.
[18] Lois, J. (2009). Emotionally layered accounts: homeschooler' justifications for maternal deviance. Deviant Behavior, 30(2), 201–234. | DOI 10.1080/01639620802069783
[19] Lois, J. (2013). Home is where the school is: the logic of homeschooling and the emotional labor of mothering. New York: New York University Press.
[20] Lucey, H., & Walkerdine, V. (1989). Democracy in the Kitchen: Regulating Mothers and Socialising Daughters. London: Virago Press.
[21] Marshall, H. (1991). The social construction of motherhood: An analysis of childcare and parenting manuals. In A. Phoenix, A. Woollett, & E. Lloyd (Eds.), Motherhood. Meanings, practices and ideologies. London: SAGE.
[22] McCabe, M., Kostelecká, Y., Beláňová, A., & Machovcová, K. (v recenzním řízení). The gift of homeschooling: Adult homeschool graduates and their parents conceptualize homeschooling in North Carolina. Peabody Journal of Education.
[23] Murphy, J., Gaither, M., & Gleim, Ch. E. (2017). The calculus of departure: Parent motivations for homeschooling. In M. Gaither (Ed.), The Wiley Handbook of Home Education. Hoboken: Willey Blackwell.
[24] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Statistická ročenka školství – výkonové ukazatele (2018/19). Dostupné z: http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp
[25] Nosál, I. (2002). České dětství v kontextu socialismu a post-socialismu: Diskurzy a reprezentace. Sociální studia 8, 53–76.
[26] Nosál, I. (2004). Diskurzivní re-konstrukce dětství: Mezi nostalgií a nejistotou. Analýza čtyř textů. In I. Nosál (Ed.), Obraz y dětství v dnešní české společnosti. Brno: FSS MU & Barrister & Principal.
[27] Nosál, I. (2005). Diskurzy o dětství v době post-socialismu. Národopisná revue, 15(2), 75–79.
[28] Picková, H. (2017). Proč moje děti nechodí do mateřské školy. Přístup rodičů, jejichž rozhodování neomezuje socioekonomické znevýhodnění. Orbis Scholae, 11(1), 51–69.
[29] Spiegler, T. (2010). Parents' motives for home education: The influence of methodological design and social context. International Electronic Journal of Elementary Education, 3(1), 57–70.
[30] Štech, S. (2003). Škola, nebo domácí vzdělávání? Teoretická komplikace jedné praktické otázky. Pedagogika, 53(4), 418–436.
[31] Šulová, L. (2004). Raný psychický vývoj dítěte. Praha: Univerzita Karlova.
[32] Woolett, A., & Phoenix, A. (1991). Psychological views of mothering. In A. Phoenix, A. Woollett, & E. Lloyd (Eds.), Motherhood: Meanings, Practices, and Ideologies. Newbury Park: Sage Publications.
[33] Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
[2] Beláňová, A., Machovcová, K., Kostelecká, Y., & McCabe, M. (2018). Justifying Homeschooling in Czech Republic: How "good parents" and their children use time. Childhood, 25(4), 530–543. | DOI 10.1177/0907568218793517
[3] Braun, V., & Clarke, V. (2006). Using thematic analysis in psychology. Using Qualitative Research in Psychology, 3(2), 77–101. | DOI 10.1191/1478088706qp063oa
[4] Brown, P. (1990). The "third wave": Education and the ideology of parentocracy. British Journal of Sociology of Education, 11(1), 65–85. | DOI 10.1080/0142569900110105
[5] Burman, E. (2008). Deconstructing Developmental Psychology. London: Routledge.
[6] Collom, D. (2005). The ins and outs of homeschooling. The determinants of parental motivations and student achievement. Education and urban society, 37(3), 307–335. | DOI 10.1177/0013124504274190
[7] Česká školní inspekce (2016). Tematická zpráva. Individuální vzdělávání žáků na 1. stupni základních škol (tzv. domácí vzdělávání). Dostupné z: http://www.csicr.cz/html/TZ_IndividVzdel1/html5/index.html?&locale=ENG&pn=1
[8] Deci, E. L., & Ryan, R. M. (2000). The "What" and "Why" of goal pursuits: Human needs and the self-determination of behavior. Psychological Inquiry, 11(4), 227–268. | DOI 10.1207/S15327965PLI1104_01
[9] Geinger, F., Vandenbroeck, M., & Roets, G. (2014). Parenting as a performance: Parents as consumers and (de)constructors of mythic parenting and childhood ideals. Childhood, 21(4), 488–501. | DOI 10.1177/0907568213496657
[10] Greger, D. (2015). Přechod do základního vzdělávání. In D. Greger, J. Simonová, & J. Straková (Eds.), Spravedlivý start? Nerovné šance v předškolním vzdělávání a při přechodu na základní školu. Praha: Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta. Dostupné z: http://pages.pedf.cuni.cz/uvrv/files/2016/04/Spravedlivy_start.pdf#page=98
[11] Gillernová, I. (1998). Sociální psychologie školy. In J. Výrost & I. Slaměník (Eds.), Aplikovaná sociální psychologie I. Praha: Portál.
[12] Hays, S. (1996). The Cultural Contradictions of Motherhood. New Haven: Yale University Press.
[13] Hašková, H., Saxonberg, S., & Mudrák, J. (2012). Péče o nejmenší. Boření mýtů. Praha: Sociologické nakladatelství SLON.
[14] Havelková, H., & Oates-Indruchová, L. (2014). The politics of gender culture under state socialism. An expropriated voice. London: Routledge.
[15] Kašparová, I., & Klvaňová, R. (2016). Dítě a dětství: proměnlivá konceptualizace pojmů a její vazby na vzdělávání. Sociólogia, 48(4), 377–398.
[16] Kašparová, I. (2017). Domácí vzdělávání jako výraz kulturního kreativismu. Sociologický časopis, 53(1), 79–100.
[17] Kostelecká, Y. (2017). Home education experience in selected post-communist countries. In M. Gaither (Ed.), The Wiley Handbook of Home Education. Hoboken: Willey Blackwell.
[18] Lois, J. (2009). Emotionally layered accounts: homeschooler' justifications for maternal deviance. Deviant Behavior, 30(2), 201–234. | DOI 10.1080/01639620802069783
[19] Lois, J. (2013). Home is where the school is: the logic of homeschooling and the emotional labor of mothering. New York: New York University Press.
[20] Lucey, H., & Walkerdine, V. (1989). Democracy in the Kitchen: Regulating Mothers and Socialising Daughters. London: Virago Press.
[21] Marshall, H. (1991). The social construction of motherhood: An analysis of childcare and parenting manuals. In A. Phoenix, A. Woollett, & E. Lloyd (Eds.), Motherhood. Meanings, practices and ideologies. London: SAGE.
[22] McCabe, M., Kostelecká, Y., Beláňová, A., & Machovcová, K. (v recenzním řízení). The gift of homeschooling: Adult homeschool graduates and their parents conceptualize homeschooling in North Carolina. Peabody Journal of Education.
[23] Murphy, J., Gaither, M., & Gleim, Ch. E. (2017). The calculus of departure: Parent motivations for homeschooling. In M. Gaither (Ed.), The Wiley Handbook of Home Education. Hoboken: Willey Blackwell.
[24] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Statistická ročenka školství – výkonové ukazatele (2018/19). Dostupné z: http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp
[25] Nosál, I. (2002). České dětství v kontextu socialismu a post-socialismu: Diskurzy a reprezentace. Sociální studia 8, 53–76.
[26] Nosál, I. (2004). Diskurzivní re-konstrukce dětství: Mezi nostalgií a nejistotou. Analýza čtyř textů. In I. Nosál (Ed.), Obraz y dětství v dnešní české společnosti. Brno: FSS MU & Barrister & Principal.
[27] Nosál, I. (2005). Diskurzy o dětství v době post-socialismu. Národopisná revue, 15(2), 75–79.
[28] Picková, H. (2017). Proč moje děti nechodí do mateřské školy. Přístup rodičů, jejichž rozhodování neomezuje socioekonomické znevýhodnění. Orbis Scholae, 11(1), 51–69.
[29] Spiegler, T. (2010). Parents' motives for home education: The influence of methodological design and social context. International Electronic Journal of Elementary Education, 3(1), 57–70.
[30] Štech, S. (2003). Škola, nebo domácí vzdělávání? Teoretická komplikace jedné praktické otázky. Pedagogika, 53(4), 418–436.
[31] Šulová, L. (2004). Raný psychický vývoj dítěte. Praha: Univerzita Karlova.
[32] Woolett, A., & Phoenix, A. (1991). Psychological views of mothering. In A. Phoenix, A. Woollett, & E. Lloyd (Eds.), Motherhood: Meanings, Practices, and Ideologies. Newbury Park: Sage Publications.
[33] Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.