Řešení úloh z morfologie češtiny žáky 4.–9. ročníků základních škol

Název: Řešení úloh z morfologie češtiny žáky 4.–9. ročníků základních škol
Variantní název:
  • Czech school students in grades 4–9 and their ability to complete morphology tasks
Zdrojový dokument: Studia paedagogica. 2020, roč. 25, č. 1, s. [127]-154
Rozsah
[127]-154
  • ISSN
    1803-7437 (print)
    2336-4521 (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Studie se zabývá řešením úloh z české morfologie (tvarosloví) žáky 4.–9. ročníků základní školy. Na základě testových výsledků byla analyzována a interpretována data získaná od více než 1600 žáků šesti pražských základních škol. Cílem bylo a) z jistit, jaká je úroveň žákovských znalostí české morfologie na úrovni relativně ustáleného pojmového aparátu, jak jej ohraničuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání v oblasti určování slovních druhů a jejich morfologických charakteristik, a b) analyzovat a interpretovat výsledky žáků 4.–9. ročníků základních škol v testových úlohách, které byly zaměřeny na ověřování znalostí z téže oblasti české morfologie. Výsledky např. ukazují, že školní znalosti žáků z morfologie jsou vyšší než ze syntaxe – 75 % žáků základních škol 6. ročníků dokáže ve větě správně určit podstatné jméno a sloveso, 50 % žáků v 7. ročníku dokáže ve větě správně určit podmět a přísudek. Na základě těchto výsledků byly pojmenovány žákovské problémy při identifikování slovních druhů a při identifikování morfologických kategorií, které jsou tradičním pilířem morfologického vyučování (pro potřeby tohoto článku z jednodušeně nazvaným jako určování), a byly otevřeny diskusní otázky k možnému perspektivnímu řešení těchto problémů.
The study deals with the completion of tasks connected to Czech morphology by Czech 4th–9th grade students. Based on test results, data from more than 1,600 students from 6 Prague schools were analyzed and interpreted. The objective was a) to establish the quality of students' knowledge of Czech morphology on the level of a relatively stable conceptual apparatus as defined by the Framework Educational Program and b) to analyze and interpret the results of 4th–9th grade students on test tasks related to verifying knowledge of Czech morphology. The results show, for example, that students' school knowledge of morphology is better than their knowledge of syntax: 75% of 6th-grade students at primary school could correctly identify a noun and a verb in a sentence, and 50% of 7th-grade students could correctly identify a subject and a predicate. The results enabled us to recognize the specific problems which students have with identifying parts of speech and morphological categories, both of which are traditional pillars of morphological education. In the discussion, this study asks questions which lead to some potential solutions to the aforementioned problems.
Note
Příspěvek vznikl za finanční podpory projektu GA ČR GA16-06134S: Slovní úlohy jako klíč k aplikaci a porozumění matematickým pojmům.
Reference
[1] Adam, R. (2017/2018). Postup při morfologickém rozboru jmenných tvarů. Český jazyk a literatura, 68(2), 222–229.

[2] Adam, R. (2018). Určování morfologických kategorií jmen: Sonda do praktik začínajících studentů bohemistiky. Didaktické studie, 10(1), 13–30.

[3] Awramiuk, E., & Szymańska, M. (2019). Grammar education at the turn of the millennium: The case of Poland. Contribution to a special issue What is Grammar in L1 Education Today? L1-Educational Studies in Language and Literature, 19, 1–30.

[4] Byčkovský, P., & Kotásek, J. (2004). Nová teorie klasifikování kognitivních cílů ve vzdělávání: Revize Bloomovy taxonomie. Pedagogika, 54(3), 227–242.

[5] Camps, A., & Fontich, X. (2019). Teachers' concepts on the teaching of grammar in relation to teaching of writing in Spain: A case study. Contribution to a special issue What is Grammar in L1 Education Today? L1-Educational Studies in Language and Literature, 19, 1–36.

[6] Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (2017). Jednotná přijímací zkouška 2017. Analýza uchazečů o studium na SŠ a jejich výsledků. Dostupné z http://www.cermat.cz/souhrnne-zpravy-1404035454.html.

[7] Cvrček, V. (2008). Regulace jazyka a koncept minimální intervence. Praha: NLN.

[8] Čechová, M., & Styblík, V. (1998). Čeština a její vyučování. Praha: SPN.

[9] ČŠI (2014). Závěrečná zpráva z výběrového zjišťování výsledků vzdělávání žáků 2014. Dostupné z http://www.csicr.cz/html/VZVZ_2014/flipviewerxpress.html

[10] Daneš, F. (1967). Vyučování mateřskému jazyku na našich školách. Naše řeč, 50(2), 65–77.

[11] Ertl, V. (1928). Mateřský jazyk a střední škola. Naše řeč, 12(3), 49–62.

[12] Eurydice. (2002). Key competencies. A developing concept in general compulsory education. Brusel: Eurydice.

[13] Funke, R. (2018). Working on grammar at school: Empirical research from German-speaking regions. Contribution to a special issue Working on Grammar at School in L1-Education: Empirical Research across Linguistic Regions. L1-Educational Studies in Language and Literature, 17, 1–39.

[14] Grepl, M. (2003). Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

[15] Hájková, E. (2012). Vytváření morfologické kompetence žáků na ZŠ. Didaktické studie, 4(1), 37–41.

[16] Chráska, M. (1999). Didaktické testy. Brno: Paido.

[17] Chvál, M., Procházková, I., & Straková, J. (2015). Hodnocení výsledků vzdělávání didaktickými testy. Praha: ČŠI. Dostupné z http://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Hodnoceni-vysledku-vzdelavani-didaktickymi-testy

[18] Chvál, M., & Šmejkalová, M. (2018). Řešení úloh z české syntaxe žáky 4.–9. ročníků základních škol. Studia paedagogica, 23(1), 105–134. | DOI 10.5817/SP2018-1-6

[19] Klimovič, M. (2019). Komunikačně-funkční pojetí výuky mateřského jazyka v širším mezinárodním kontextu. In S. Štěpáník (Ed.), Vztah jazyka a komunikace v česko-slovensko-polské didaktické reflexi (72–87). Praha: Karolinum.

[20] Liptáková, Ľ. (Ed.). (2011). Integrovaná didaktika slovenského jazyka a literatúry pre primárne vzdelávanie. Prešov: Prešovská univerzita v Prešove.

[21] MŠMT (2017). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: MŠMT. Dostupné z http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_2017_cerven.pdf

[22] Nupponen, A.-M., Jeskanen, S., & Rättyä, K. (2019). Finnish student language teachers reflecting on linguistic concepts related to sentence structures: Students recognising linguistic concepts in L1 and L2 textbooks. Contribution to a special issue What is Grammar in L1 Education Today? L1-Educational Studies in Language and Literature, 19, 1–25.

[23] Pieniążek, M., & Štěpáník, S. (Eds.). (2016). Teaching of national languages in the V4 countries. Praha: Univerzita Karlova.

[24] Pravdová, M. & Svobodová, I. (Eds.). (2014). Akademická příručka českého jazyka. Praha: Academia.

[25] Průcha, J. (2009). Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál.

[26] Rättyä, K., Awramiuk, E., & Fontich, X. (2019). What is grammar in L1 education today? Introduction to a special issue What is Grammar in L1 Education Today? L1-Educational Studies in Language and Literature, 19(1), 1–8.

[27] Redakce časopisu Střední škola. (1923). Anketa o slohovém výcviku na škole střední. Střední škola, 3, 49–58, 97–105, 167–171, 204–213.

[28] Rijt, J. van, Wijnands, A., & Coppen, P.-A. (2019). Dutch teachers' beliefs on linguistic concepts and reflective judgement in grammar teaching. Contribution to a special issue What is Grammar in L1 Education Today? L1-Educational Studies in Language and Literature, 19, 1–28.

[29] Růžičková, D. (n. d.). Přehled podkladů k revizím ICT kurikula. Dostupné z http://www.nuv.cz/file/4208/

[30] Sigmundová, A. (2019). Čtení s porozuměním jako předpoklad úspěšné strategie řešení slovních úloh v matematice. Praha: Univerzita Karlova.

[31] Slavík, J., & Šmejkalová, M. (2016). K pojetí didaktiky českého jazyka jako vědecké disciplíny. Studie z aplikované lingvistiky, 7(1), 111–120.

[32] Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., & Knecht, P. (2017). Transdisciplinární didaktika: O učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory. Brno: Masarykova univerzita.

[33] Sojka, P., & Janovec, L. (2015/2016). Částice a jazykové mýty. Český jazyk a literatura, 66(2), 76–83.

[34] Šmejkalová, M. (2010). Čeština a škola – Úryvky skrytých dějin. Praha: Karolinum.

[35] Šmejkalová, M. (2018). Jakou češtinu se učí čeští žáci v hodinách českého jazyka? O tzv. školské češtině. In O. Bláha (Ed.), Spisovná čeština a jazyková kultura 2018 (318–326). Olomouc: Univerzita Palackého.

[36] Štěpáník, S. (v tisku). Between grammar and communication: Teaching L1 in the Czech Republic and England.

[37] Štěpáník, S. (2018/2019). Kognitivně-funkční princip jako základní východisko výuky českého jazyka. Český jazyk a literatura, 69(5), 214–223.

[38] Turbová, M. (1988). K pojmům kompetence – performance (K vývoji pojetí některých základních lingvistických pojmů a termínů). Slovo a slovesnost, 49(3), 235–247.

[39] Ústav pro jazyk český, Akademie věd České republiky (n. d.). Internetová jazyková příručka. Dostupné z http://prirucka.ujc.cas.cz/

[40] Vondrová, N. (Ed.). (v tisku). Matematická slovní úloha: mezi matematikou, jazykem a psychologií. Praha: Karolinum.