K čemu je literární historie

Název: K čemu je literární historie
Variantní název:
  • What is literary history for?
Zdrojový dokument: Slavica litteraria. 2024, roč. 27, č. 1, s. 17-35
Rozsah
17-35
  • ISSN
    1212-1509 (print)
    2336-4491 (online)
Type: Článek
Jazyk
Přístupová práva
otevřený přístup
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Autor přítomného článku se zabývá smyslem literární historie v současném přelomovém bodě dějin. Jeho pojednání pokrývá problémy periodizace literárního procesu, stejně jako potenciálních zákonitostí střídajících se kulturních a uměleckých epoch, koncepcí literárních směrů, teorie literárních dějin, vztahu literární historie a obecných dějin, mizení literární teorie a axiologického aspektu v literární historii. Na základě tvorby Dmytra Čyževského, Reného Wellka, Igora Smirnova, Istvána Sötéra, Františka Kautmana a dalších autor, který se v minulosti tímto tématem zabýval v mnoha článcích a studiích, nejnověji ve třech pojednáních, jež se týkaly vztahu literární vědy a obecné historie, uvádí, že důležitost literární historie spočívá v její funkci reflexe historické paměti. Literární historie je nejen reflexí historie obecné, ale také záznamníkem paměti, a tedy obranou nejen před zapomínáním, ale také retušováním dějin, jak se dosud vždy dělo a děje: vše, co se kdy událo, zanechalo v evoluci své nezahladitelné stopy; byť se zdálo, že tyto stopy jsou již zcela zahlazeny a z paměti vymazány, vždy se někdy nyní nebo v budoucnu mohou znovu objevit, vynořit, jak se nejednou stávalo a my jsme toho byli a jsme permanentně živými svědky.
The author of the present article deals with the sense of literary history in the contemporary turning point of history. His treatise covers the problems of the periodization of the literary process as well as of the potential regularities of the changing of cultural and artistic epochs, the conceptions of literary currents, the theory of literary history, the relation of literary history and general history, the disappearence of literary theory, and the axiological aspect in literary history. On the basis of the creation of Dmytro Chyzhevsky, René Wellek, Igor Smirnov, István Sötér, František Kautman, and others the author who dealt with these issues in many articles and studies in the past, recently in three treatises concerning the relation of literary criticism and general history, asserts that the significance of literary history consists in its function as a reflection of historical memory. Literary history is not only the reflection of general history, but also the record of memory and in this sense the defence against forgetting, but also against rewriting history as it has always happened nad happens: all that happened any time in the past, left the ineradicable traces in evolution though they seemed to be completely wiped out and removed from memory; something might always now or in the future appear, emerge as it has often happened and we were its permanent living wintesses.
Reference
[1] BLAHYNKA, Milan: Pozemská poezie. Kapitoly k české poezii 1945–1975. Praha: Československý spisovatel, 1977.

[2] BLASHKIV, Oksana – MNICH, Roman: Dmitrij Čiževskij versus Roman Jakobson. Redakcja tomu: Roman Bobryk. Opuscula Slavica Sedlcensia, tom VI. Siedlce: Uniwersytet Przyrodniczo-Humanistyczny w Siedlcach, Wydział Humanistyczny, Instytut Neofilologii i Badań Interdyscyplynarnych, Instytut Kultury Regionalnej i Badań Literackich im. Franciszka Karpińskiego, 2016.

[3] BRUNETIÈRE, Ferdinand: L'Évolution des genres littéraires dans l'histoire de la littérature. Introduction. L'évolution de la critique depuis la Renaissance jusqu'a nos jours. Paris: Librairie Hachette, 1892.

[4] ČIŽEVSKIJ, Dimitrij: Štúrova filozofia života. Kapitola z dejín slovenskej filozofie. Bratislava: Kníhtlačiarský účastinársky spolok, 1941.

[5] ČYŽEVŚKYJ, Dmytro: Kul'turno-istorični epochy. Augsburg, 1948.

[6] HAMAN, Aleš – TUREČEK, Dalibor: Český a slovenský literární parnasismus: synopticko-pulzační model kulturního jevu. Brno: HOST, 2015.

[7] HRABÁK, Josef: Literární komparatistika. Praha: SPN, 1976.

[8] KAUTMAN, František: Nemožnost člověka. Základy filosofie antroposkepticismu. Praha: Pulchra, 2017.

[9] MNICH, Roman: "Receptivnaja estetika" Dmitrija Čiževskogo. Siedlce: Instytut kultury Regionalnej i Badań Literackich im. Franciszka Karpińskiego we współpracy z Deutsche Comenius-Gesellschaft, 2021.

[10] Naslediuje Dmitrija Čiževskogo i problémy jego izučenija. Problematika badań nad spuścizną Dmytra Czyżewskiego. Red. Roman Mnich – Justyna Urban. Siedlce: Litteraria Sedlcensia, volumen I. Colloquia, Studia Minora Akademia Podlaska, 2009.

[11] ODEHNALOVÁ, Lenka: Dostojevského Deník spisovatele v kontextech a konfrontacích. Brno: Masarykova univerzita, 2023.

[12] OŚMAKOV, Nikolaj (ed.): Literaturnyje proizvedenija v dviženii epoch. Moskva: Nauka, 1979.

[13] OŚMAKOV, Nikolaj (ed.): Russkaja literatura v istoriko-funkcional'nom osveščenii. Moskva: Nauka, 1979.

[14] POSPÍŠIL, Ivo – ZELENKA, Miloš: René Wellek a meziválečné Československo. Ke kořenům strukturální estetiky. Brno: Masarykova univerzita, 1996.

[15] POSPÍŠIL, Ivo: Antropologie a literatura: svody a úskalí. Slavica Litteraria 21, 2018, č. 1, s. 7–13.

[16] POSPÍŠIL, Ivo: Central Europe: Substance and Concepts. Nitra: Constantine the Philosopher University in Nitra, Faculty of Central European Studies, 2015.

[17] POSPÍŠIL, Ivo: Česká literatura na přelomu epoch a její mezinárodní souvislosti – Czech Literature at the Turn of the Epoch and Its International Contexts. In: Trimarium. The History and Literature of Central and Eastern European Countries. Academic quarterly. Kraków: Trimarium, The Institute of Literature in Krakow, 2023, s. 251–581.

[18] POSPÍŠIL, Ivo: Dostojevskij důkladně a nově: vnější i vnitřní pohled. Novaja rusistika, 2023, č. 2, s. 45–51.

[19] POSPÍŠIL, Ivo: Důkladná revize, srovnání a rehabilitace jako záloha pro budoucnost. Roman Jakobson a Dmytro Čyževskyj. (Oksana Blashkiv – Roman Mnich: Dmitrij Čiževskij versus Roman Jakobson. Redakcja tomu: Roman Bobryk. Opuscula Slavica Sedlcensia, tom VI. Siedlce: Uniwersytet Przyrodniczo-Humanistyczny w Siedlcach, Wydział Humanistyczny, Instytut Neofilologii i Badań Interdyscyplynarnych, Instytut Kultury Regionalnej i Badań Literackich im. Franciszka Karpińskiego, 2016. Novaja rusistika, 2017, č. 1, s. 98–103.

[20] POSPÍŠIL, Ivo: Fundamentální práce o klíčovém literárním vědci 20. století: badatelské rozpětí Dmytra Čyževs'kého. (MNICH, Roman: "Receptivnaja estetika" Dmitrija Čiževskogo. Siedlce: Instytut kultury Regionalnej i Badań Literackich im. Franciszka Karpińskiego we współpracy z Deutsche Comenius-Gesellschaft, 2021). Novaja rusistika, 2022, č. 1, s. 84–90.

[21] POSPÍŠIL, Ivo: Generace v literární vědě, jejich sláva a traumata. In: MICHÁLEK, Zbyněk – ŠAUR, Josef (eds.): Mladá slavistika IV. Výzkum slovanského areálu: generační proměny. Brno: Masarykova univerzita, 2019, s. 7–25.

[22] POSPÍŠIL, Ivo: Generační princip obecně a ve vývoji literatury (ruské) zvláště (obecné úvahy a srovnávací mezislovanská reflexe s několika případovými sondami). In: POSPÍŠIL, Ivo – ŠAUR, Josef a kol.: Generační konflikt ve slovanských literaturách a kulturách. Brno: Masarykova univerzita, 2016, s. 11–29.

[23] POSPÍŠIL, Ivo: Generační vidění morálky v literatuře (Dva české sborníky z let 1963 a 1985 a próza Jozefa Hnitky). In: GLUCHMAN, Vasil a kol.: Kontexty a podoby morálky nedávnej minulosti (Slovensko v európskom a svetovom kontexte druhej polovice 20. storočia). Prešov: Acta Facultatis Philosophicae Universitatis Prešoviensis, 2007, s. 399–411.

[24] POSPÍŠIL, Ivo: Hrabákovo Čtení o románu a souvislosti románové teorie. SPFFBU, Slavica Litteraria, X6, 2003, s. 109–120.

[25] POSPÍŠIL, Ivo: K tradicii brnenskogo stichovedenija i speficifike russkoj poezii. Novaja rusistika 2, 2009, č. 1, s. 55–65.

[26] POSPÍŠIL, Ivo: Kontinuita (v) dialogu. Hradec Králové: Katedra ruského jazyka a literatury, Pedagogická fakulta, Gaudeamus, 2022.

[27] POSPÍŠIL, Ivo: Labyrinty literárněvědné terminologie. Philologia XXVIII/2, 2018, časopis Ústavu filologických štúdií Pedagogickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, s. 7–20.

[28] POSPÍŠIL, Ivo: Literární komparatistika, areálová/kulturní studia, teorie literárních dějin a problém hodnoty v současné literárněvědné praxi. Opera Slavica, 2009, č. 1, s. 20–33.

[29] POSPÍŠIL, Ivo: Literární komparatistika, středoevropský kulturní prostor a teorie literárních dějin. Slavica Litteraria 12, 2009, č. 1, s. 117–126.

[30] POSPÍŠIL, Ivo: Literární směry v slovanských literaturách a jedna případová studie (Utváření naturalismu v ruské literatuře). Slavica Litteraria 26, 2023, č. 1, s. 7–28.

[31] POSPÍŠIL, Ivo: Literární věda a historie: souvislosti, komplementarita, konkurence. In: Od moravských luk k balkánským horám. K vydání připravil Petr Stehlík ve spolupráci s Liborem Janem a Ladislavem Hladkým. Brno: Matice moravská ve spolupráci s Ústavem slavistiky a Historickým ústavem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 2019, s. 238–245.

[32] POSPÍŠIL, Ivo: Literatura a historie: nová situace. In: Literární vědec, historik, folklorista. Sborník k 70. narozeninám Jiřího Fialy. Eds. Libor Pavera – Ivo Pospíšil – Marie Sobotková. Praha: Verbum, 2014, s. 22–32.

[33] POSPÍŠIL, Ivo: Na pomezí nové koncepce (Peter Zajac: Tvorivosť literatúry. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 1990). Tvar, 1990, č. 27.

[34] POSPÍŠIL, Ivo: Paradoxes of Genre Evolution: the 19th-Century Russian Novel. In: Zagadnienia rodzajów literackich, tom XLII, zeszyt 1–2 (83–84), Łódź, 1999, s. 25–47.

[35] POSPÍŠIL, Ivo: Plynutí a ukotvení v díle Františka Kautmana. In: Na trnitých cestách života a tvorby. Sborník příspěvků ze sympozia pořádaného u příležitosti životního jubilea Františka Kautmana. (Praha, 25. 1. 2012, Národní knihovna České republiky). Sest. Miluša Bubeníková – Radka Hříbková. Praha: Národní knihovna ČR – Slovanská knihovna, 2015, s. 15–34.

[36] POSPÍŠIL, Ivo: Problém teorie literárních dějin a jeho interdisciplinární souvislosti. In: Filozoficko-estetické reflexie posthistorického umenia. Ed. Jana Sošková. Prešov: Acta Facultatis Philosophicae Universitatis Prešoviensis, Studia Aesthetica, 2008, s. 88–102.

[37] POSPÍŠIL, Ivo: Ruský román v silokřivkách romantismu. The Russian Novel in the Lines of Force of Romanticism. Stil 5, Beograd, 2006, s. 293–302.

[38] POSPÍŠIL, Ivo: Slavistika, komparatistika, světová literatura a nezbytí "zdravého rozumu". In: Koncepcie svetovej literatúry v epoche globalizácie. Concepts of World Literature in the Age of Globalisation. Eds. Ján Koška – Pavol Koprda. Bratislava: Ústav svetovej literatúry Slovenskej akadémie vied, 2003, s. 169–184.

[39] POSPÍŠIL, Ivo: Socialistický realismus v české literatuře: tři generace. In: BraSlav 2. Zborník z medzinárodnej slavistickej konferencie, konanej na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave dňa 13. a 14. 11. 2003. Bratislava: Univerzita Komenského, 2004, s. 280–288.

[40] POSPÍŠIL, Ivo: Srovnávací studie (Komparatistika, slavistika, rusistika a česko-slovenské souvislosti). Trnava: UCM, 2008.

[41] POSPÍŠIL, Ivo: Studie o literárních směrech a žánrech. Banská Bystrica: Katedra slovanských jazykov, Filologická fakulta, Univerzita Mateja Bela, 2004.

[42] POSPÍŠIL, Ivo: Teorie literárních dějin jako projev dialogu kultur. In: Dialog kultur V. Eds. Oldřich Richterek – Miroslav Půža. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2009.

[43] POSPÍŠIL, Ivo: Teorie literárních dějin, literární komparatistika a identita národních literatur (problém východoslovanského areálu). In: Ukrajinistika: minulost, přítomnost, budoucnost. Sborník vědeckých prací. Eds. Halyna Myronova – Oxana Gazdošová – Petr Kalina – Olga Lytvynyuk – Jitka Micháliková – Libor Pavlíček. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav slavistiky, 2009, s. 463–474.

[44] POSPÍŠIL, Ivo: Ve znamení Ľudovíta Štúra: pohled zvnějšku. České komentáře k některým knihám štúrovského roku. In: Poetika prózy v česko-slovenských souvislostech. Ed. Ivo Pospíšil. Výkonná red. Lenka Paučová. Vychází péčí České asociace slavistů ve spolupráci s Ústavem slavistiky FF MU, Slavistickou společností Franka Wollmana, Středoevropským centrem slovanských studií a ve spolupráci a s finanční podporou Literárního informačního centra v Bratislavě. Brno: Vydal Jan Sojnek – Galium, 2016, s. 233–242.

[45] POSPÍŠIL, Ivo: Vývojové paradigma literárních směrů a jeho slovanské specifikum: metodologie a texty. In: Slovanské literatury v evropském kontextu: zvláštnosti vývoje a promýšlení alternativ. Ed. Petr Stehlík. Brno: Masarykova univerzita, 2023, s. 51–64.

[46] POSPÍŠIL, Ivo: Zamečanija po povodu istoriko-literaturnych koncepcij Dmitrija Čiževskogo. In: Dmitrij Čiževskij i jevropejskaja kul'tura. Dmytro Čyževs'kyj i jevropejs'ka kul'tura. Red. Roman Mnich i Justyna Urban. Drohobyč – Siedlce: Colloquia Litteraria Sedlcensia, Akademia Litteraria Sedlcensia, 2010, s. 131–140.

[47] POSPÍŠIL, Ivo: Žánr jako bezprostřední výraz autorovy osobnosti. Deník spisovatele F. Dostojevského a Šlépěje J. Demla. Slovenská literatura, 1990, č. 4, s. 338–349.

[48] SMIRNOV, Igor: Chudožestvennyj smysl i evoljucija poetičeskich sistem. Moskva: Nauka, 1977.

[49] SMIRNOV, Igor: Oliteraturennoje vremja. (Gipo)teorija literaturnych žanrov. Sankt-Peterburg: Izdatel'stvo RCHGA, 2008.

[50] SÖTÉR, István: The Dilemma of Literary Science. Budapest: Akademiai Kiado, 1973.

[51] TIHANOV, Galin: The Birth and Death of Literary Theory: Regimes of Relevance in Russia and Beyond. Standford, CA: Stanford University Press, 2019.

[52] TSCHIŽEWSKIJ, Dmitrij: Russische Literaturgeschichte des 19. Jahrhunderts. I. Die Romantik. Eidos Verlag, München 1964.

[53] TSCHIŽEWSKIJ, Dmitrij: Russische Literaturgeschichte des 19. Jahrhunderts. II. Der Realismus. München: Wilhelm Fink Verlag, 1967.

[54] TUREČEK, Dalibor – ZAJAC, Peter: Český a slovenský literární klasicismus: synopticko-pulzační model kulturního jevu. Brno: HOST, 2017.

[55] TUREČEK, Dalibor: České literární romantično. Synopticko-pulzační model kulturního jevu. Brno: HOST, 2012.

[56] TUREČEK, Dalibor: Synopticko-pulzační model českého literárního realismu – pracovní hypotéza. In: TUREČEK, Dalibor a kol.: České literární romantično. Synopticko-pulzační model kulturního jevu. Brno: HOST, 2012, s. 265–282.

[57] WELLEK, René: Essays on Czech Literature. The Hague: Mouton, 1963.

[58] WELLEK, René: Immanuel Kant in England. Princeton: Princeton University Press, 1931.

[59] WELLEK, René: The Theory of Literary History. Travaux du Cercle Linguistique de Prague 6, Praha, 1936, s. 173–191.

[60] ZAJAC, Peter: Tvorivosť literatúry. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 1990.

[61] ZELENKA, Miloš: Wellkova teorie literárních dějin v kontextu české školy literární komparatistiky, Slavia 64, 1995, č. 1–2, s. 207–216.