Title: Hrad Šenkenberk a jeho úloha v kolonizac i Znojemsk a
Variant title:
- Die Burg Senkenberk und ihre Aufgabe im Kolonisationsprozeß des Znaimer Gebietes
Source document: Archaeologia historica. 1993, vol. 18, iss. [1], pp. 211-223
Extent
211-223
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140052
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
References
[1] ANTONOW, A., 1977: Burgen des südwestdeutschen Raums im 13. und 14. Jahrhundert unter besonderer Berücksichtigung der Schildmauer. Bühl/Baden.
[2] BUCHMANN, M. B.—FAßBINDER, B., 1990: Burgen und Schlösser in NÖ. Zwischen Krems, Hartenstein und Jauerling. St. Pölten—Wien.
[3] BÜTTNER, R., 1973: Burgen und Schlösser. Dunkelsteiner Wald. Wien.
[4] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I, Praha 1904—1907 (ed. G. Friedrich).
[5] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II, Praha 1912 (ed. G. Friedrich).
[6] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae III, Praha 1942—1962 (ed. G. Friedrich et Z. Kristen).
[7] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae IV, Praha 1962—1965 (ed. J. Šebánek et S. Dušková).
[8] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V, Praha 1974—1982 (ed. J. Šebánek et S. Dušková).
[9] CDM: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae II, Olomucii 1839 (ed. A. Boczek).
[10] CDM: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae V, Brunae 1850 (ed. J. Chytil).
[11] CDM: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI, Brünn 1854 (ed. J. Chytil).
[12] CDM: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VII, Brünn 1858 (ed. Ritter v. Chlumecky).
[13] CDM: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae XIII, Brünn 1897 (ed. V. Brandl).
[14] DRABEK, A. M., 1966: Die Waisen, MIÖG LXXIV, 292—332.
[15] DUŠKOVÁ, S., 1948: Listiny rudíkovské, ČMatMor LXVIII, 244—282.
[16] GRÜLL, G., 1968: Burgen und Schlösser im Mühlviertel. Wien.
[17] HANULIAK, V., 1985: Historický vývoj hradu Liptov (Výsledky archeologického výskumu v rokoch 1976—1983), Liptov 8, 101—130.
[18] HOSÁK, L., 1936: Příspěvky k starému rodopisu moravskému II. Erb tří leknínových lupenů, ČSPS XLIV, 136—140.
[19] HOSÁK, L., 1952: Středověká kolonisace horního poříčí Jihlavy, ČSPS LX, 142—153.
[20] KALISTA, Z., 1940: Vikart z Trnavy a Jan z Polné, Časopis rodopisné společnosti v Praze XII, 73—77.
[21] KP: Libri citationum et sententiarum — Knihy půhonné a nálezové III, Brunae 1878—1880 (ed. V. Brandl).
[22] KREUZER, A., 1967: Die Herren von Misslitz, Mährisch-schlesische Heimat, 242—253.
[23] KREUZER, A., 1968: Die Herren von Dürnholz, Mährisch-schlesische Heimat, 81—90.
[24] KUDĚLKA, Z., et al. (KALINOVÁ, A.—KONEČNÝ, L.—SAMEK, B.), 1982—1983: Výzkum románské architektury na Moravě III (K výzkumnému úkolu státního plánu VIII-08-05/01), SPFFBU F 26—27, 79—87.
[25] KUENRINGER, 1981: Die Kuenringer. Das Werden des Landes Niederösterreich. Katalog des Niederösterreichischen Landesmuseum, Neue Folge, Nr. 110. Wien.
[26] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1970: Zaniklá osada Řevušín u Nové Vsi (okr. Brno-venkov), VVM XXII, 30—42.
[27] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: Vztahy mezi Moravou a Balkánským poloostrovem v některých prvcích keramické produkce 9.—13. století. In: Mikulovská sympozia, XII. MS 1982. 1100 roků československo-bulharských vztahů, 97—101. Praha.
[28] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989: K problematice osídlení Znojemska a Bítovska v předvelkomoravském a velkomoravském období, ČMMZ, Vědy společenské LXXIV, 111—119.
[29] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M.: K podobě nejstarší kamenné fáze hradu Bítova (okres Znojmo), Castellologica Bohemica 1, 229—244.
[30] MĚŘÍNSKÝ, Z.-UNGER, J., 1987: Zaniklá ves Koválov u Žabčic (archeologické nálezy). Sbírky Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov.
[31] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic (Příspěvek k dějinám středověké vesnice). Brno.
[32] NOVOTNÝ, V., 1928: České dějiny. Díl I., část III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. (1197-1253). Praha.
[33] NOVOTNÝ, V., 1937: České dějiny. Díl I., část 4. Rozmach české moci za Přemysla II. Otakara. Praha.
[34] ÖSTERREICHISCHE KUNSTTOPOGRAPHIE 1911: Österreichische Kunsttopographie V, Horn. Wien.
[35] PILNÁČEK, J., 1930: Staromoravští rodové. Vídeň.
[36] PLAČEK, M., 1991: Hrady v povodí Jihlavy a Rokytné, VVM XLIII, 145—157.
[37] PLAČEK, M., 1991a: Vztahy mezi hradním stavitelstvím moravského a rakouského horního Podyjí. In: Mikulovská sympozia, XX. MS 1990. Kulturně historické styky jižní Moravy, 247—259. Mikulov—Brno.
[38] PLAČEK, M.—PROCHÁZKA, R., 1984: Hrad Střílky, AH 9, 167—177.
[39] PODBORSKÝ, V.—VILDOMEC, V.: Pravěk Znojemska. Brno.
[40] POLÁČEK, L., 1989: Příspěvek k poznání počátků Moravských Budějovic, VVM XLI, 205—221.
[41] PONGRATZ, W.—SEEBACH, G., 1971: Burgen und Schlösser. Litschau—Zwettl—Ottenschlag—Weitra. Wien.
[42] PROCHÁZKA, R., 1991: Brünner Keramik des 13. und der ersten Hälfte des 14. Jahrhundert und die Frage ihrer auswärtigen Beziehungen. In: Mikulovská sympozia, XX. MS 1990, 233—246. Mikulov—Brno.
[43] RICHTER, V., 1961: Přechodní stavby v údolí Jihlávky, VSV, oddíl věd společenských IV, 23—37.
[44] RICHTER, V. a kol. (KRSEK, I.—STEHLÍK, M.—ZEMEK, M.), 1971: Mikulov. Brno.
[45] SEDLÁČEK, A., 1902: Martina Koláře českomoravská heraldika I. Praha.
[46] SEDLÁČEK, A., 1914: Zbytky register králův římských a českých z let 1361 — 1480. Praha.
[47] ŠIMÁK, J. V., 1896: Vikart z Trnavy, ČSPS IV, 45—47.
[48] UNGER, J., 1984: Základní horizonty keramiky 12.—15. stol. na soutoku Jihlavy a Svratky, okr. Břeclav, AR XXXVI, 288—296.
[49] UNGER, J., 1989: Feudální sídlo z 13. století na zaniklé vsi Koválov u Žabčic (archeologické nálezy). Sbírky Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov.
[50] ZAORAL, P., 1978: Hrad Vranov a jeho zboží do začátku 15. století, JM 14, 86—95.
[51] ZDB: Moravské zemské desky, kraj brněnský (I. sv. Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren Brünner Cuda) I, Brünn 1856 (ed. P. Ritter v. Chlumecky, J. Chytil, C. Demuth, A. R. v. Wolfskron).
[52] ZDB: Moravské zemské desky, kraj brněnský (I. sv. Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren Brünner Cuda) II, Praha 1950 (ed. T. Kalina).
[53] ZEMEK, M., 1987: Sirotkové na jižní Moravě ve 13. století. In: Mikulovská sympozia, XVI. MS 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 197—212. Praha.
[2] BUCHMANN, M. B.—FAßBINDER, B., 1990: Burgen und Schlösser in NÖ. Zwischen Krems, Hartenstein und Jauerling. St. Pölten—Wien.
[3] BÜTTNER, R., 1973: Burgen und Schlösser. Dunkelsteiner Wald. Wien.
[4] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I, Praha 1904—1907 (ed. G. Friedrich).
[5] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II, Praha 1912 (ed. G. Friedrich).
[6] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae III, Praha 1942—1962 (ed. G. Friedrich et Z. Kristen).
[7] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae IV, Praha 1962—1965 (ed. J. Šebánek et S. Dušková).
[8] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V, Praha 1974—1982 (ed. J. Šebánek et S. Dušková).
[9] CDM: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae II, Olomucii 1839 (ed. A. Boczek).
[10] CDM: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae V, Brunae 1850 (ed. J. Chytil).
[11] CDM: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI, Brünn 1854 (ed. J. Chytil).
[12] CDM: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VII, Brünn 1858 (ed. Ritter v. Chlumecky).
[13] CDM: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae XIII, Brünn 1897 (ed. V. Brandl).
[14] DRABEK, A. M., 1966: Die Waisen, MIÖG LXXIV, 292—332.
[15] DUŠKOVÁ, S., 1948: Listiny rudíkovské, ČMatMor LXVIII, 244—282.
[16] GRÜLL, G., 1968: Burgen und Schlösser im Mühlviertel. Wien.
[17] HANULIAK, V., 1985: Historický vývoj hradu Liptov (Výsledky archeologického výskumu v rokoch 1976—1983), Liptov 8, 101—130.
[18] HOSÁK, L., 1936: Příspěvky k starému rodopisu moravskému II. Erb tří leknínových lupenů, ČSPS XLIV, 136—140.
[19] HOSÁK, L., 1952: Středověká kolonisace horního poříčí Jihlavy, ČSPS LX, 142—153.
[20] KALISTA, Z., 1940: Vikart z Trnavy a Jan z Polné, Časopis rodopisné společnosti v Praze XII, 73—77.
[21] KP: Libri citationum et sententiarum — Knihy půhonné a nálezové III, Brunae 1878—1880 (ed. V. Brandl).
[22] KREUZER, A., 1967: Die Herren von Misslitz, Mährisch-schlesische Heimat, 242—253.
[23] KREUZER, A., 1968: Die Herren von Dürnholz, Mährisch-schlesische Heimat, 81—90.
[24] KUDĚLKA, Z., et al. (KALINOVÁ, A.—KONEČNÝ, L.—SAMEK, B.), 1982—1983: Výzkum románské architektury na Moravě III (K výzkumnému úkolu státního plánu VIII-08-05/01), SPFFBU F 26—27, 79—87.
[25] KUENRINGER, 1981: Die Kuenringer. Das Werden des Landes Niederösterreich. Katalog des Niederösterreichischen Landesmuseum, Neue Folge, Nr. 110. Wien.
[26] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1970: Zaniklá osada Řevušín u Nové Vsi (okr. Brno-venkov), VVM XXII, 30—42.
[27] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: Vztahy mezi Moravou a Balkánským poloostrovem v některých prvcích keramické produkce 9.—13. století. In: Mikulovská sympozia, XII. MS 1982. 1100 roků československo-bulharských vztahů, 97—101. Praha.
[28] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989: K problematice osídlení Znojemska a Bítovska v předvelkomoravském a velkomoravském období, ČMMZ, Vědy společenské LXXIV, 111—119.
[29] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M.: K podobě nejstarší kamenné fáze hradu Bítova (okres Znojmo), Castellologica Bohemica 1, 229—244.
[30] MĚŘÍNSKÝ, Z.-UNGER, J., 1987: Zaniklá ves Koválov u Žabčic (archeologické nálezy). Sbírky Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov.
[31] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic (Příspěvek k dějinám středověké vesnice). Brno.
[32] NOVOTNÝ, V., 1928: České dějiny. Díl I., část III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. (1197-1253). Praha.
[33] NOVOTNÝ, V., 1937: České dějiny. Díl I., část 4. Rozmach české moci za Přemysla II. Otakara. Praha.
[34] ÖSTERREICHISCHE KUNSTTOPOGRAPHIE 1911: Österreichische Kunsttopographie V, Horn. Wien.
[35] PILNÁČEK, J., 1930: Staromoravští rodové. Vídeň.
[36] PLAČEK, M., 1991: Hrady v povodí Jihlavy a Rokytné, VVM XLIII, 145—157.
[37] PLAČEK, M., 1991a: Vztahy mezi hradním stavitelstvím moravského a rakouského horního Podyjí. In: Mikulovská sympozia, XX. MS 1990. Kulturně historické styky jižní Moravy, 247—259. Mikulov—Brno.
[38] PLAČEK, M.—PROCHÁZKA, R., 1984: Hrad Střílky, AH 9, 167—177.
[39] PODBORSKÝ, V.—VILDOMEC, V.: Pravěk Znojemska. Brno.
[40] POLÁČEK, L., 1989: Příspěvek k poznání počátků Moravských Budějovic, VVM XLI, 205—221.
[41] PONGRATZ, W.—SEEBACH, G., 1971: Burgen und Schlösser. Litschau—Zwettl—Ottenschlag—Weitra. Wien.
[42] PROCHÁZKA, R., 1991: Brünner Keramik des 13. und der ersten Hälfte des 14. Jahrhundert und die Frage ihrer auswärtigen Beziehungen. In: Mikulovská sympozia, XX. MS 1990, 233—246. Mikulov—Brno.
[43] RICHTER, V., 1961: Přechodní stavby v údolí Jihlávky, VSV, oddíl věd společenských IV, 23—37.
[44] RICHTER, V. a kol. (KRSEK, I.—STEHLÍK, M.—ZEMEK, M.), 1971: Mikulov. Brno.
[45] SEDLÁČEK, A., 1902: Martina Koláře českomoravská heraldika I. Praha.
[46] SEDLÁČEK, A., 1914: Zbytky register králův římských a českých z let 1361 — 1480. Praha.
[47] ŠIMÁK, J. V., 1896: Vikart z Trnavy, ČSPS IV, 45—47.
[48] UNGER, J., 1984: Základní horizonty keramiky 12.—15. stol. na soutoku Jihlavy a Svratky, okr. Břeclav, AR XXXVI, 288—296.
[49] UNGER, J., 1989: Feudální sídlo z 13. století na zaniklé vsi Koválov u Žabčic (archeologické nálezy). Sbírky Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov.
[50] ZAORAL, P., 1978: Hrad Vranov a jeho zboží do začátku 15. století, JM 14, 86—95.
[51] ZDB: Moravské zemské desky, kraj brněnský (I. sv. Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren Brünner Cuda) I, Brünn 1856 (ed. P. Ritter v. Chlumecky, J. Chytil, C. Demuth, A. R. v. Wolfskron).
[52] ZDB: Moravské zemské desky, kraj brněnský (I. sv. Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren Brünner Cuda) II, Praha 1950 (ed. T. Kalina).
[53] ZEMEK, M., 1987: Sirotkové na jižní Moravě ve 13. století. In: Mikulovská sympozia, XVI. MS 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 197—212. Praha.