Title: Skromný dům nebo bohatě vybavená domácnost? : vývoj nemovitosti č. p. 39/I v Chrudimi – Filištínské ulici
Variant title:
- A modest dwelling or a richly equipped household? : development of house no. 39/Iin Chrudim, Filištínská Street
- Bescheidenes Haus oder reich ausgestatteter Haushalt? : Entwicklung der Immobilie Konskriptionsnr. 39/I in Chrudim – Filištínská-Straße
Source document: Archaeologia historica. 2022, vol. 47, iss. 2, pp. 453-501
Extent
453-501
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2022-2-2
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.76757
Type: Article
Language
Summary language
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Archeologický výzkum ve Filištínské ulici v Chrudimi zkoumal především dvorky za jednotlivými domy. Do plochy domů vstoupil pouze vpřípadě č. p. 39/Is gotickými počátky. Zástavba byla rekonstruována jako vývoj od dřevěné stavby s lochem, s kamennou výstavbou v pokročilém 14. století a s nejméně dvěma následnými mladšími úpravami. Obsah odpadních jímek ukazuje na bohatě vybavenou domácnost již během 14. století s vrcholem v první polovině 17. století. Podle nálezů můžeme určit, že ve 14. století nemovitost obýval švec.
Archaeological research in Filištínská Street, Chrudim primarily investigated the yards behind the individual houses. It only involved a house area in the case of no. 39/I with Gothic origins. The building development of the house was reconstructed, from a timber-framed structure with a cellar to a stone construction in the late 14th century with at least two subsequent modifications. The content of refuse pits indicates a well-equipped household as early as the 14th century, with a peak in the first half of the 17th century. The finds suggest that in the 14th century the property was occupied by a shoemaker.
Note
Tato práce byla podpořena Grantovou agenturou České republiky, číslo GA 19-05677S "Sklo v českých zemích od gotiky do baroka podle nálezů v Chrudimi a Brně. Význam regionální produkce v evropském kontextu".
Die vorliegende Arbeit wurde von der Förderagentur der Tschechischen Republik, Nr. GA 19-05677S "Glas in den böhmischen Ländern von der Gotik bis zum Barock gemäß den in Chrudím und Brünn gemachten Funden. Die Bedeutung der regionalen Produktion im europäischen Kontext" gefördert.
References
[1] BLÁHA, R.–FROLÍK, J.–SIGL, J., 2006: Počátky zděné měšťanské architektury v Hradci Králové a v Chrudimi, FUMA III, 178–189.
[2] ČERNÁ, E., 2005: Soubory skel z Chrudimi, Filištínské ulice, Chrudimský vlastivědný sborník 9, 3–35.
[3] DRAHOTOVÁ, O.–ŽEGKLITZOVÁ-VESELÁ, J., 2003: Die Typen Renaissancekelchglaser (Weingläser) in venezianischer Art aus böhmischen und mährischen Fundorten, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österrreich 19, 119–126.
[4] DVORSKÁ, J., 1999: Závěrečná zpráva. Chrudim. In: Frolík, J.–Sigl, J., 1999: Nálezová zpráva o záchranném archeologickém výzkumu na lokalitě Chrudim – Filištínská ulice čp. 37/I–40/I. svazek 10, čj. 819/99, Praha – Hradec Králové.
[5] FLORIÁN, V., s. d.: Topografie Chrudimi I. Rukopis, ulož. ve Státním okresním archivu v Chrudimi, fond Pozůstalost Vincence Floriána, kart. 1, inv. č. 16.
[6] FORMÁNKOVÁ, K., 2020: Archeologický výzkum cihlářské pece z Medlešic (okr. Chrudim) v kontextu novověké cihlářské výroby. Nepublikovaná magisterská diplomová práce. Katedra archeologie, FF UHK.
[7] FROLÍK, J., 2017: Pohřebiště u kostela Panny Marie a na II. nádvoří Pražského hradu. Díl II. Analýza. Castrum Pragense 14. Praha.
[8] FROLÍK, J., 2019: Kostel sv. Václava v Lažanech a počátky středověkého osídlení Skutečska. Díl II. Analýza. Projekt ABG 3/2. Praha.
[9] FROLÍK, J., ed., 2015: Jan Hus, husitství a východní Čechy. Příspěvky z konference, Chrudim 16.–18. 9. 2015, 29–42. Chrudim.
[10] FROLÍK, J., ed., 2022: Frolík, J.–Kozáková, R.–Musil, J.–Rohanová, D.–Vaďurová, K.–Vepřeková, J., Sklo v českých zemích od gotiky do baroka podle nálezů v Chrudimi a Brně. Význam regionální produkce v evropském kontextu. Svazek 2 – Chrudim. Brno – Pardubice, v tisku.
[11] FROLÍK, J.–KOZÁKOVÁ, R.–MUSIL, J., 2018: Jímka 938 z Chrudimi – Hradební ulice. Pokus o určení jejího majitele – Abwassergrube 938 in Chrudim – Hradební-Straße. Versuch einer Statusbestimmung ihres Besitzers, AH 43, 455–489. https://doi.org/10.5817/AH2018-2-9 | DOI 10.5817/ah2018-2-9
[12] FROLÍK, J.–KOZÁKOVÁ, R.–MUSIL, J.–VAĎUROVÁ, K., 2020: Mezi sklem a keramikou. Středověká jímka 962 z Chrudimi – Hradební ulice – Zwischen Glas und Keramik. Die mittelalterliche Abwassergrube 962 aus Chrudim – Hradební-Straße, AH 45, 445–481. https://doi.org/10.5817/AH2020-1-21 | DOI 10.5817/ah2020-1-21
[13] FROLÍK, J.–KOZÁKOVÁ, R.–MUSIL, J.–VAĎUROVÁ, K., 2021: Parcela za čp. 10/I v Chrudimi. Její vývoj a životní prostředí – Die Parzelle hinter Konskriptionsnr. 10/I in Chrudim: Ihre Entwicklung und Umwelt, AH 46, 539–575. https://doi.org/10.5817/AH2021-2-10 | DOI 10.5817/ah2021-2-10
[14] FROLÍK, J.–MÁCALOVÁ, M.–STRÁNSKÁ, P., 2016: Kostel sv. Václava v Jezbořicích (okr. Pardubice) a počátky pohřbívání u něho, Východočeský sborník historický 30, 5–97.
[15] FROLÍK, J.–MUSIL, J., 2010: Archeologický výzkum v Hradební ulici v Chrudimi v roce 2006, Chrudimský vlastivědný sborník 14, 3–28.
[16] FROLÍK, J.–MUSIL, J., 2014: Nejstarší zástavba Chrudimi po založení města ve 2. polovině 13. století, FUMA VIII, 46–67.
[17] FROLÍK, J.–MUSIL, J., 2020: Katalog archeologických nálezů z hradu Košumberka. 3. díl: kamnové kachle, část druhá. Sbírky Regionálního muzea v Chrudimi 8/II. Praha – Chrudim.
[18] FROLÍK, J.–MUSIL, J.–RICHTER, D.–VOJTÍŠEK, J., edd., 2016: Chrudim v době Karla IV., 93–181. Chrudim.
[19] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1997: Předstihový archeologický výzkum v Chrudimi – Filištínské ulici na staveništi nové budovy okresního archivu v roce 1996, ZMHK 23, 86–95.
[20] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1998: Pokračování archeologického výzkumu ve Filištínské ulici v Chrudimi v roce 1997, ZMHK 24, 137–147.
[21] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1998a: Chrudim v pravěku a středověku. Obrazy každodenního života. Chrudim.
[22] FROLÍK, J.–STRÁNSKÁ, P.–ŠVÉDOVÁ, J., 2018: Hrochův Týnec, počátky zdejšího kostela sv. Martina a feudálního sídla, ASČ 22, 971–1004.
[23] FRÝDA, F., 1988: Skleněné číše tzv. českého typu a jejich postavení v hmotné kultuře středověkých Čech. In: Sborník kruhu přátel Muzea hl. města Prahy 1 (Durdík, T., ed.), 157–187. Praha.
[24] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1983: K vývoji výrobních okruhů červeně malované keramiky v severních Čechách – Zur Entwicklung der Produktionsbereiche rotbemalter Keramik in Nordböhmen, AH 8, 119–138.
[25] HARTMANOVÁ, O., 2000: Středověká odpadní jímka domu čp. 38/I ve Filištínské ulici a její přínos pro poznání domu a parcely. Nepublikovaná bakalářská práce. Ústav historie a muzeologie, FF SU.
[26] HOCH, A.–MUSIL, J., 2020: Hry s koulemi. In: Svět středověkých her (Hoch, A., ed.), 33–37. Jihlava – Plzeň.
[27] HORSCHIK, J., 1978: Steinzeug 15. bis 19. Jahrhundert. Von Bürgel bis Muskau. Dresden. | DOI 10.1515/9783112619087-061
[28] KOZOVÁ, M., 2010: Drobná středověká opevněná sídla na Chrudimsku. Nepublikovaná bakalářská práce. Ústav historických věd, Filozofická fakulta, Univerzita Pardubice.
[29] KOŠAŘOVÁ, M.–BULVOVÁ, K., 2017: Raně středověké osídlení v Dražkovicích (okr. Pardubice), Východočeský sborník historický 32, 5–115.
[30] LACINA, M.–MUSIL, J., 2020: Aktuální stav poznání hradu Rabštejnka (okr. Chrudim) a jeho hmotné kultury – Aktueller Kentnisstand über die Burg Rabstein und über ihre materielle Kultur, CB 19, 5–56.
[31] LÍBAL, D.–MACHÁČKOVÁ, J., 1970: Chrudim – stavebně historický průzkum města I. Rukopis uložený v archivu SÚRPMO Praha.
[32] MALINA, O.–MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2019: Změny sídlištních struktur v okolí Ronova nad Doubravou – Veränderungen der Siedlungsstruktur im Umland von Ronov an der Doubrava, AH 44, 855–885. https://doi.org/10.5817/AH2019-2-16 | DOI 10.5817/ah2019-2-16
[33] MUSIL, J., 2015: Hrnčířské podložky z Chrudimi. In: Středověká keramika v Čechách a na Moravě – otázky, metody, výsledky. Acta Fakulty Filozofické Západočeské univerzity v Plzni 7/2 (Čapek, L., ed.), 173–191. Plzeň.
[34] MUSIL, J., 2016: Příspěvek k poznání hmotné kultury hradu Strádova (k. ú. Ochoz u Nasavrk, okr. Chrudim), AVČ 8 (2014), 54–87.
[35] MUSIL, J., 2017: Počátky Lhoty u Skutče (archeologie žijící vesnice), Chrudimské vlastivědné listy 26, č. 5, 13–17.
[36] MUSIL, J., 2018: Novověká jímka na hradě Košumberku, CB 18, 77–99.
[37] MUSIL, J., 2018a: Hra v koule aneb hazard ve středověké Chrudimi, Chrudimské vlastivědné listy 27, č. 4, 5–10.
[38] MUSIL, J., 2020: Dvakačovice čp. 86 – archeologická sonda do minulosti obce, Východočeský sborník historický 37, 101–148.
[39] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P.–PREUSZ, M., 2020: Archeologie v Železných horách. Plzeň.
[40] PAVLÍK, Č., 2017: Velký obrazový atlas gotických kachlových reliéfů. Čechy, Morava a české Slezsko. Praha.
[41] POCHOBRADSKÝ, F., 1926: Staré domy chrudimské, Vlastivědný sborník východočeský 3, 94–99.
[42] SEDLÁČKOVÁ, H.–ROHANOVÁ, D. et al. 2015: Renaissance and Baroque Glass from the Central Danube Region. Brno.
[43] SEHNOUTKOVÁ, P., 2011: Chrudim, Filištínská ulice čp. 39/I, odpadní jímky XIXA, XIXB a XX (příspěvek k poznání hmotné kultury). Nepublikovaná magisterská diplomová práce. ÚAM FF MU.
[44] SEHNOUTKOVÁ, P., 2015: Středověká odpadní jímka z Filištínské ulice čp. 39/I v Chrudimi, AVČ 10, 126–149.
[45] SCHEUFLER, V., 1972: Lidové hrnčířství v českých zemích – Volkstümliche Töpferei in den böhmischen Ländern. Praha.
[46] SCHEUFLER, V.–ŠTAJNOCHR, V.–TURNSKÝ, M., 1974: České mezzomajoliky – Die böhmische Mezzomajolika, ČNM A CXLIII, 171–184.
[47] SMETÁNKA, Z., 1983: K počátkům výroby komorových kachlů v Čechách – Zu den Anfängen der Erzeugung von Blattkacheln in Böhmen, AH 8, 145–154.
[48] SMYČKA, D., 2008: Semanín – kapitoly z minulosti obce do roku 1945. Nepublikovaný strojopis uložený v Regionálním muzeu v Chrudimi.
[49] ŠTAJNOCHR, V., 1990: České mezzomajoliky, MVP 28, 79–89.
[50] ŠTAJNOCHR, V., 1992: České majoliky, mezzomajoliky a polofajánse. Praha.
[51] ŠTAJNOCHR, V., 1998: Nové a starší nálezy střepů mezzomajolik, ASČ 2, 433–468.
[52] ŠTAJNOCHR, V.–FRÖHLICH, J.–KRAJÍC, R.–MILITKÝ, J., 1998: Katalog střepových nálezů mezzomajolik, ASČ 2, 445–468.
[53] VACEK, F., 1938: Chrudim do roku 1439. Snůška dat a výkladů k jejím dějinám. Chrudim.
[54] VESELÁ-ŽEGKLITZOVÁ, J., 2009: Sklo v renesančním stylu z archeologických nálezů z Pražského hradu, ŠZ AÚ SAV 46, 55–68.
[55] VOKOLEK, V., 1999: Pravěké nálezy – čp. 37/I – sondy A, B. In: Frolík, J.–Sigl, J., Nálezová zpráva o záchranném archeologickém výzkumu na lokalitě Chrudim – Filištínská ulice čp. 37/I–40/I. Svazek 7. Strojopis. č. j. 819/99. Praha – Hradec Králové.
[56] VOREL, P., 1997: Numismatický posudek nálezu CR-3324/96, sonda Xb, 10118. Rukopis, Oddělení středověku Archeologického ústavu AV ČR, Praha v. v. i.
[57] Virtuální muzeum lidového hrnčířství v Semaníně 2021. Dostupné z: http://www.muzeum-semanin.cz/virtualni-vystava.htm, cit. 1. 4. 2022.
[2] ČERNÁ, E., 2005: Soubory skel z Chrudimi, Filištínské ulice, Chrudimský vlastivědný sborník 9, 3–35.
[3] DRAHOTOVÁ, O.–ŽEGKLITZOVÁ-VESELÁ, J., 2003: Die Typen Renaissancekelchglaser (Weingläser) in venezianischer Art aus böhmischen und mährischen Fundorten, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österrreich 19, 119–126.
[4] DVORSKÁ, J., 1999: Závěrečná zpráva. Chrudim. In: Frolík, J.–Sigl, J., 1999: Nálezová zpráva o záchranném archeologickém výzkumu na lokalitě Chrudim – Filištínská ulice čp. 37/I–40/I. svazek 10, čj. 819/99, Praha – Hradec Králové.
[5] FLORIÁN, V., s. d.: Topografie Chrudimi I. Rukopis, ulož. ve Státním okresním archivu v Chrudimi, fond Pozůstalost Vincence Floriána, kart. 1, inv. č. 16.
[6] FORMÁNKOVÁ, K., 2020: Archeologický výzkum cihlářské pece z Medlešic (okr. Chrudim) v kontextu novověké cihlářské výroby. Nepublikovaná magisterská diplomová práce. Katedra archeologie, FF UHK.
[7] FROLÍK, J., 2017: Pohřebiště u kostela Panny Marie a na II. nádvoří Pražského hradu. Díl II. Analýza. Castrum Pragense 14. Praha.
[8] FROLÍK, J., 2019: Kostel sv. Václava v Lažanech a počátky středověkého osídlení Skutečska. Díl II. Analýza. Projekt ABG 3/2. Praha.
[9] FROLÍK, J., ed., 2015: Jan Hus, husitství a východní Čechy. Příspěvky z konference, Chrudim 16.–18. 9. 2015, 29–42. Chrudim.
[10] FROLÍK, J., ed., 2022: Frolík, J.–Kozáková, R.–Musil, J.–Rohanová, D.–Vaďurová, K.–Vepřeková, J., Sklo v českých zemích od gotiky do baroka podle nálezů v Chrudimi a Brně. Význam regionální produkce v evropském kontextu. Svazek 2 – Chrudim. Brno – Pardubice, v tisku.
[11] FROLÍK, J.–KOZÁKOVÁ, R.–MUSIL, J., 2018: Jímka 938 z Chrudimi – Hradební ulice. Pokus o určení jejího majitele – Abwassergrube 938 in Chrudim – Hradební-Straße. Versuch einer Statusbestimmung ihres Besitzers, AH 43, 455–489. https://doi.org/10.5817/AH2018-2-9 | DOI 10.5817/ah2018-2-9
[12] FROLÍK, J.–KOZÁKOVÁ, R.–MUSIL, J.–VAĎUROVÁ, K., 2020: Mezi sklem a keramikou. Středověká jímka 962 z Chrudimi – Hradební ulice – Zwischen Glas und Keramik. Die mittelalterliche Abwassergrube 962 aus Chrudim – Hradební-Straße, AH 45, 445–481. https://doi.org/10.5817/AH2020-1-21 | DOI 10.5817/ah2020-1-21
[13] FROLÍK, J.–KOZÁKOVÁ, R.–MUSIL, J.–VAĎUROVÁ, K., 2021: Parcela za čp. 10/I v Chrudimi. Její vývoj a životní prostředí – Die Parzelle hinter Konskriptionsnr. 10/I in Chrudim: Ihre Entwicklung und Umwelt, AH 46, 539–575. https://doi.org/10.5817/AH2021-2-10 | DOI 10.5817/ah2021-2-10
[14] FROLÍK, J.–MÁCALOVÁ, M.–STRÁNSKÁ, P., 2016: Kostel sv. Václava v Jezbořicích (okr. Pardubice) a počátky pohřbívání u něho, Východočeský sborník historický 30, 5–97.
[15] FROLÍK, J.–MUSIL, J., 2010: Archeologický výzkum v Hradební ulici v Chrudimi v roce 2006, Chrudimský vlastivědný sborník 14, 3–28.
[16] FROLÍK, J.–MUSIL, J., 2014: Nejstarší zástavba Chrudimi po založení města ve 2. polovině 13. století, FUMA VIII, 46–67.
[17] FROLÍK, J.–MUSIL, J., 2020: Katalog archeologických nálezů z hradu Košumberka. 3. díl: kamnové kachle, část druhá. Sbírky Regionálního muzea v Chrudimi 8/II. Praha – Chrudim.
[18] FROLÍK, J.–MUSIL, J.–RICHTER, D.–VOJTÍŠEK, J., edd., 2016: Chrudim v době Karla IV., 93–181. Chrudim.
[19] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1997: Předstihový archeologický výzkum v Chrudimi – Filištínské ulici na staveništi nové budovy okresního archivu v roce 1996, ZMHK 23, 86–95.
[20] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1998: Pokračování archeologického výzkumu ve Filištínské ulici v Chrudimi v roce 1997, ZMHK 24, 137–147.
[21] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1998a: Chrudim v pravěku a středověku. Obrazy každodenního života. Chrudim.
[22] FROLÍK, J.–STRÁNSKÁ, P.–ŠVÉDOVÁ, J., 2018: Hrochův Týnec, počátky zdejšího kostela sv. Martina a feudálního sídla, ASČ 22, 971–1004.
[23] FRÝDA, F., 1988: Skleněné číše tzv. českého typu a jejich postavení v hmotné kultuře středověkých Čech. In: Sborník kruhu přátel Muzea hl. města Prahy 1 (Durdík, T., ed.), 157–187. Praha.
[24] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1983: K vývoji výrobních okruhů červeně malované keramiky v severních Čechách – Zur Entwicklung der Produktionsbereiche rotbemalter Keramik in Nordböhmen, AH 8, 119–138.
[25] HARTMANOVÁ, O., 2000: Středověká odpadní jímka domu čp. 38/I ve Filištínské ulici a její přínos pro poznání domu a parcely. Nepublikovaná bakalářská práce. Ústav historie a muzeologie, FF SU.
[26] HOCH, A.–MUSIL, J., 2020: Hry s koulemi. In: Svět středověkých her (Hoch, A., ed.), 33–37. Jihlava – Plzeň.
[27] HORSCHIK, J., 1978: Steinzeug 15. bis 19. Jahrhundert. Von Bürgel bis Muskau. Dresden. | DOI 10.1515/9783112619087-061
[28] KOZOVÁ, M., 2010: Drobná středověká opevněná sídla na Chrudimsku. Nepublikovaná bakalářská práce. Ústav historických věd, Filozofická fakulta, Univerzita Pardubice.
[29] KOŠAŘOVÁ, M.–BULVOVÁ, K., 2017: Raně středověké osídlení v Dražkovicích (okr. Pardubice), Východočeský sborník historický 32, 5–115.
[30] LACINA, M.–MUSIL, J., 2020: Aktuální stav poznání hradu Rabštejnka (okr. Chrudim) a jeho hmotné kultury – Aktueller Kentnisstand über die Burg Rabstein und über ihre materielle Kultur, CB 19, 5–56.
[31] LÍBAL, D.–MACHÁČKOVÁ, J., 1970: Chrudim – stavebně historický průzkum města I. Rukopis uložený v archivu SÚRPMO Praha.
[32] MALINA, O.–MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P., 2019: Změny sídlištních struktur v okolí Ronova nad Doubravou – Veränderungen der Siedlungsstruktur im Umland von Ronov an der Doubrava, AH 44, 855–885. https://doi.org/10.5817/AH2019-2-16 | DOI 10.5817/ah2019-2-16
[33] MUSIL, J., 2015: Hrnčířské podložky z Chrudimi. In: Středověká keramika v Čechách a na Moravě – otázky, metody, výsledky. Acta Fakulty Filozofické Západočeské univerzity v Plzni 7/2 (Čapek, L., ed.), 173–191. Plzeň.
[34] MUSIL, J., 2016: Příspěvek k poznání hmotné kultury hradu Strádova (k. ú. Ochoz u Nasavrk, okr. Chrudim), AVČ 8 (2014), 54–87.
[35] MUSIL, J., 2017: Počátky Lhoty u Skutče (archeologie žijící vesnice), Chrudimské vlastivědné listy 26, č. 5, 13–17.
[36] MUSIL, J., 2018: Novověká jímka na hradě Košumberku, CB 18, 77–99.
[37] MUSIL, J., 2018a: Hra v koule aneb hazard ve středověké Chrudimi, Chrudimské vlastivědné listy 27, č. 4, 5–10.
[38] MUSIL, J., 2020: Dvakačovice čp. 86 – archeologická sonda do minulosti obce, Východočeský sborník historický 37, 101–148.
[39] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P.–PREUSZ, M., 2020: Archeologie v Železných horách. Plzeň.
[40] PAVLÍK, Č., 2017: Velký obrazový atlas gotických kachlových reliéfů. Čechy, Morava a české Slezsko. Praha.
[41] POCHOBRADSKÝ, F., 1926: Staré domy chrudimské, Vlastivědný sborník východočeský 3, 94–99.
[42] SEDLÁČKOVÁ, H.–ROHANOVÁ, D. et al. 2015: Renaissance and Baroque Glass from the Central Danube Region. Brno.
[43] SEHNOUTKOVÁ, P., 2011: Chrudim, Filištínská ulice čp. 39/I, odpadní jímky XIXA, XIXB a XX (příspěvek k poznání hmotné kultury). Nepublikovaná magisterská diplomová práce. ÚAM FF MU.
[44] SEHNOUTKOVÁ, P., 2015: Středověká odpadní jímka z Filištínské ulice čp. 39/I v Chrudimi, AVČ 10, 126–149.
[45] SCHEUFLER, V., 1972: Lidové hrnčířství v českých zemích – Volkstümliche Töpferei in den böhmischen Ländern. Praha.
[46] SCHEUFLER, V.–ŠTAJNOCHR, V.–TURNSKÝ, M., 1974: České mezzomajoliky – Die böhmische Mezzomajolika, ČNM A CXLIII, 171–184.
[47] SMETÁNKA, Z., 1983: K počátkům výroby komorových kachlů v Čechách – Zu den Anfängen der Erzeugung von Blattkacheln in Böhmen, AH 8, 145–154.
[48] SMYČKA, D., 2008: Semanín – kapitoly z minulosti obce do roku 1945. Nepublikovaný strojopis uložený v Regionálním muzeu v Chrudimi.
[49] ŠTAJNOCHR, V., 1990: České mezzomajoliky, MVP 28, 79–89.
[50] ŠTAJNOCHR, V., 1992: České majoliky, mezzomajoliky a polofajánse. Praha.
[51] ŠTAJNOCHR, V., 1998: Nové a starší nálezy střepů mezzomajolik, ASČ 2, 433–468.
[52] ŠTAJNOCHR, V.–FRÖHLICH, J.–KRAJÍC, R.–MILITKÝ, J., 1998: Katalog střepových nálezů mezzomajolik, ASČ 2, 445–468.
[53] VACEK, F., 1938: Chrudim do roku 1439. Snůška dat a výkladů k jejím dějinám. Chrudim.
[54] VESELÁ-ŽEGKLITZOVÁ, J., 2009: Sklo v renesančním stylu z archeologických nálezů z Pražského hradu, ŠZ AÚ SAV 46, 55–68.
[55] VOKOLEK, V., 1999: Pravěké nálezy – čp. 37/I – sondy A, B. In: Frolík, J.–Sigl, J., Nálezová zpráva o záchranném archeologickém výzkumu na lokalitě Chrudim – Filištínská ulice čp. 37/I–40/I. Svazek 7. Strojopis. č. j. 819/99. Praha – Hradec Králové.
[56] VOREL, P., 1997: Numismatický posudek nálezu CR-3324/96, sonda Xb, 10118. Rukopis, Oddělení středověku Archeologického ústavu AV ČR, Praha v. v. i.
[57] Virtuální muzeum lidového hrnčířství v Semaníně 2021. Dostupné z: http://www.muzeum-semanin.cz/virtualni-vystava.htm, cit. 1. 4. 2022.