Název: Středověké a novověké hrnčířské pece v Čechách – kritické zhodnocení výpovědních možností studia
Variantní název:
- Medieval and modern-age pottery kilns in the Czech lands : a critical revision of the informative potential of research
- Mittelalterliche und neuzeitliche Töpferöfen in Böhmen – eine kritische Auswertung der Aussagemöglichkeiten von Studien
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2019, roč. 44, č. 1, s. 313-355
Rozsah
313-355
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2019-1-14
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/141305
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Hrnčířské pece patří mezi archeologické nálezy dokládající přímou výrobu keramiky. V Čechách dosud chybí přehledová práce shrnující všechny dosavadní archeologicky známé příklady středověkých a raně novověkých pecí a zasazující je do širšího srovnávacího evropského kontextu. Příspěvek je pokusem o zhodnocení nálezů hrnčířských pecí v Čechách datovaných do období 13.–16./17. století. Sleduje celkovou konstrukční podobu pecí a jejich typologickou a funkční klasifikaci. Tradiční typologie jednoprostorových a dvouprostorových pecí je problematická vzhledem k obtížnému prokázání charakteristického oddělení topeniště od vypalovacího prostoru pomocí dělicí přepážky či roštu. Důležité je proto sledovat i termodynamické vlastnosti – tah plamene v peci. Na základě způsobu vedení plamene v peci můžeme pece rozdělit na vertikální a horizontální, případně na pece s diagonálním tahem plamene.
Pottery kilns count among archaeological finds evidencing the direct production of pottery. An overview summarizing all archeologically known examples of medieval and early modern-age kilns placing them in a broader comparative European context is still missing in the Czech Republic. This contribution assesses the finds of pottery kilns in the Czech lands dating from the 13th–16th/17th centuries. It examines the construction of the kilns, their typology and functional classification. The traditional typology of single-chamber and double-chamber kilns appears problematic as the existence of the characteristic separation of the furnace from the firing chamber by means of a partition or grate is difficult to prove. It is therefore important to observe also the thermodynamic properties such as the draft of the kiln. Based on the direction of the flame in the kiln, the kilns can be divided into vertical, horizontal and cross-draft kilns.
Note
Studie je výstupem projektu NAKI II – Vrcholně středověká keramika jako součást movitého kulturního dědictví, č. projektu DG18P02OVV020.
Die vorliegende Studie ist ein Ergebnis des Förderprojektes NAKI II – Hochmittelalterliche Keramik als Bestandteil des mobilen kulturellen Erbes, Projektnr. DG18P02OVV020.
Reference
[1] PICCOLPASSO, C. D., 1548: I tre libri dell'arte del vasajo (De Minicis, R.–Delsette, G., edd.). Roma 1857. Dostupné z: https://archive.org/details/itrelibridellar00lazzgoog/page/n7, cit. 3. 12. 2018.
[2] BENKOVÁ, I., 2014: Beroun, okr. Beroun, Ul. Politických vězňů, st. p. č. 296, ASČ 18, 937–941.
[3] BIERMANN, F., 1998: Der mittelalterliche Töpferofen von Göttin, Stadt Brandenburg an der Havel. Ein Beitrag zu Keramik- und Siedlungsforschung der Zauche, Veröffentlichungen des Brandenburgischen Landesmuseums für Ur- und Frühgeschichte 32, 189–236.
[4] BIERMANN, F.–PUST, A., 2011: Keramikbrand und Töpferöfen im nordwestslawischen Raum, Offa – Berichte und Mitteilungen zur Urgeschichte, Frühgeschichte und Mittelalterarchäologie 65/66 2008/2009, 135–164.
[5] BLAŽKOVÁ, K.–LOMECKÁ, J., 2006: Záchranné archeologické výzkumy pozdně středověké hrnčířské pece a studny v Rakovníku, ASČ 10, 913–926.
[6] BLAŽKOVÁ, G.–ŽEGKLITZ, J., 2016: Současný stav poznání raně novověké keramiky v Praze. In: Praha archeologická. Archaeologia Pragensia – Supplementum 3 (Boháčová, I.–Šmolíková, M., edd.), 147–178. Praha.
[7] BOČKOVÁ, Z. a kol., 2014: Bočková, Z.–Doležalová, K.–Kochan, Š.–Mazáčková, J.–Slavíček, K.–Těsnohlídek, J., Experimentální výroba keramiky v Panské Lhotě – Experimentelle Herstellung von Keramik in Panská Lhota, AH 39, 119–137.
[8] BÖTTCHER, G.–BÖTTCHER, G., 1997: Mögliche Brennverfahren und der Magerungsgehalt im Masseversatz bei der Herstellung slawischer Irdenware. In: Experimentelle Archäologie in Deutschland: Bilanz 1996, Archäologische Mitteilungen aus Nordwestdeutschland, Beiheft 18 (Fansa, M., ed.), 87–93. Oldenburg.
[9] BÜNKER, J. R., 1903: Die Hafneröfen in Stoob, Mittheilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 33, 329–335.
[10] ČERMÁK, K., 1905: Hrnčířské dílny v Čáslavi v době renaissanční, Památky archeologické a místopisné 21, č. 1, 567–572.
[11] ČIHÁKOVÁ, J.–ZAVŘEL, J., 1993: Malostranské náměstí. In: Dragoun, Z. a kol., Archeologický výzkum v Praze v letech 1990–199. Pražský sborník historický 26, 198–200. Praha.
[12] DE GROOTE, K., 1993: De middeleeuwse ambachtelijke wijk van Pamele (stad Oudenaarde, Oost-Vlaanderen). Het onderzoek in het Huis de Lalaing, 1. De pottenbakkersovens, Archeologie in Vlaanderen 3, 359–399.
[13] DERNER, K.–VOLF, M., 2009: Objev torza renesanční hrnčířské pece a střepiště v Chomutově. In: Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách za rok 2008 (Kuljaceva Hlavová, J.–Sýkora, M., edd.), 171–181. Most.
[14] DOLEŽALOVÁ, K.–SLAVÍČEK, K.–MAZÁČKOVÁ, J., 2016: Čtyři sezóny výzkumu a experimentální výroby vrcholně a pozdně středověké keramiky na vědecko-výzkumné stanici v Panské Lhotě. Dissertationes archaeologicae Brunenses/Pragensesque – Supplementum 3, 18–24. Brno.
[15] DOUBOVÁ, M.–NECHVÁTAL, B., 1996: Středověká hrnčířská pec v Plzni-Lochotínské ulici – Mittelalterlicher Töpferofen in Pilsen-Lochotínská Strasse. In: Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie 13, 41–74. Plzeň.
[16] DREWS, G., 1978–1979: Entwicklung der Keramik-Brennöfen, Acta Praehistorica et Archeologica 9–10, 33–48.
[17] ENGEL, F., 1952: Die mittelalterlichen Topferöfen von Dümmer und Granzin, Hammarburg 3, 78–87.
[18] FRÝDA, F., 1992: Středověká hrnčířská pec z Horšovského Týna – Ein mittelalterlicher Topferofen aus Bischofteintz (Horšovský Týn). In: Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie 8, 187–193. Plzeň.
[19] GABRIEL, F., 1979: Počátky hrnčířství v České Lípě – Die Anfänge der Töpferei in Česká Lípa, AH 4, 257–265.
[20] GABRIEL, F., 1981: Pottery workshops at the town of Česká-Lípa, Bohemia. In: Xe congres international des sciences préhistoriques et protohistoriques. Mexico, 195–197. Prague – Brno.
[21] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1980: Sídelně historické aspekty vzniku České Lípy – Siedlungshistorische Aspekte der Entstehung der Stadt Česká Lípa, AH 5, 131–142.
[22] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1982: K problému existence řemesel na vesnici ve 13. století – Zur Frage der Existenz des dörflichen Handwerks im 13. Jahrhundert, AH 7, 509–516.
[23] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1983: K vývoji výrobních okruhů červeně malované keramiky v severních Čechách – Zur Entwicklung der Produktionbereiche rot gemalter Keramik in Nordböhmen, AH 8, 119–138.
[24] GABRIEL, F.–PANÁČEK, J., 2000: Dějiny hrnčířství v České Lípě, Bezděz – Vlastivědný sborník Českolipska 9, 5–141.
[25] GAIMSTER, P., 1997: German Stoneware, 1200–1900: Archaeology and Cultural History. London.
[26] GAJEWSKI, L., 1959: Materiały do średniowiecznego garncarstwa wiejskiego w Małopolsce, Materiały archeologiczne I/3, 343–351.
[27] GALUŠKA, L., 2003: Zaniklá hrnčířská pec středověkého Veligradu – Starého Města – důsledek vpádu Matouše Čáka Trenčanského na Moravu roku 1315? – Eingegangener Töpferofen im mittelalterlichen Veligrad-Staré Město (Altstadt) – infolge des Einfalls Matouš Čák von Trenčín nach Mähren im Jahr 1315?, AH 28, 591–609.
[28] GOŠ, V., 1983: Středověké hrnčířství v Lošticích. Pět let archeologických výzkumů města – Mittelalterliche Töpferei in Loštice. Fünf Jahre archäologischer Untersuchungen, AH 8, 197–209.
[29] GREGEROVÁ, M. a kol., 2010: Petroarcheologie keramiky v historické minulosti Moravy a Slezka. 1. vyd. Brno.
[30] GUADAGNIN, R., 2000: Fosses – Vallée de l'Ysieux, Mille ans de production céramique en Île-de-France. Volume 1: Les données archéologiques et historiques. Caen: Publications du CRAM.
[31] HAVRDA, J.–MATĚJKOVÁ, K., 2014: Hrnčíři ve středověké Praze. Výsledky výzkumu výrobních zařízení z Malé Strany v kontextu dosavadních poznatků – Töpfer im mittelalterlichen Prag. Ergebnisse einer Untersuchung von Produktionsanlagen von der Prager Kleinseite im Kontext der bisherigen Erkenntnisse, AH 39, 23–51.
[32] HAVRDA, J.–MATĚJKOVÁ, K.–TRYML, M., 2012: Středověké pece z Hellichovy ulice na Malé Straně. Revize výsledků výzkumu z roku 1969, Staletá Praha XXVIII, č. 2, 165–174.
[33] HEEGE, A., 1997: A Local Potter's Workshop at Einbeck, Lower Saxony, Germany, Producing from 1140/1145–1230 AD – Kilns, Ceramic Products and Production Technology, Environment and Subsistence: an Interdisciplinary Approach. In: Material Culture in Medieval Europe-Papers of the 'Medieval Europe Brugge 1997' Conference – Volume 7 (De Boe, G.–Verhaeghe, F., edd.), 95–106. Zellik.
[34] HEEGE, A., 2007: Einführung in das Thema. In: Töpferofen – Pottery kilns – Fours de potiers. Die Erforschung frühmittelalterlicher bis neuzeitlicher Töpferöfen (6.–20. Jh.) in Belgien, den Niederlanden, Deutschland, Österreich und der Schweiz. Basler H. Arch. 4 (Heege, A., ed.), 11–203. Basel.
[35] HEEGE, A., 2009: Töpferöfen im 15./16. Jahrhundert. Innovation oder Stagnation? In: Zwischen Tradition und Wandel. Archäologie des 15. und 16. Jahrhunderts. Tübinger Forschungen zur historischen Archäologie 3 (Scholkmann, B.–Frommer, S.–Vossler, Ch., edd.), 181–190. Büchenbach.
[36] HEEGE, A., 2013: Craftsmen's Pottery Kilns in Belgium, The Netherlands, Germany, Austria, and Switzerland. In: Historical Archaeology in Central Europe (Mehler, N., ed.), 279–293. Rockville.
[37] HRDLIČKA, L., 1967: Středověká hrnčířská pec s keramickou klenbou v Bakově nad Jizerou, AR XIX, 511–524.
[38] JANSSEN, W., 1987: Der technische Wandel der Töpferofen von der Karolingerzeit zum Hochmittelalter, dargestellt anhand rheinischer Beispiele. In: La céramique (Ve – XIXe s.) Fabrication – Commercialisation – Utilisation. Ier Congrès International d'Archéologie Médievale, Paris 1985. Actes publiés par la Société d'Archéologie Médiévale avec le concours du Ministère de la Culture et de la Communication, 107–119. Caen.
[39] KALESNÝ, F., 1993: Über die Töpferöfen, ihre Typen und Formen in der Slowakai, Nearchos 1, 165–177
[40] KALTENBERGER, A., 2009: Keramik des Mittelalters und der Neuzeit in Oberösterreich. Band 1: Grundlagen. Linz.
[41] KÁČERIK, A., 2010: Vrcholně středověká hrnčířská pec s keramickou klenbou v Žatci a její analogie v ČR a zahraničí. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám (Ungermann, Š.–Přichystalová, R., edd.), 455–464. Praha.
[42] KAŠPAR, V.–ŽEGKLITZ, J., 2009: Hrnčíři z Truhlářské ulice. In: Juřina, P. a kol., Náměstí Republiky. Výzkum století, 79–83. Praha.
[43] KLÁPŠTĚ, J., 1998: Die Anfänge der jüngeren mittelalterlichen Keramik in Böhmen als kulturhistorisches Problem – Počátky mladší středověké keramiky v Čechách jako kulturně historický problém, AR L, 138–158.
[44] KOCK, J., 2004: Medieval pottery kilns in Denmark: Excavation and Reconstruction, Medieval Ceramics 28, 3–16.
[45] KRAJÍC, R., 1982: Výzkum středověké keramické pece v Táboře – Excavation of a medieval pottery kiln at the town of Tábor, AR XXXIV, 269–277.
[46] KRAJÍC, R., 2007: Archeologie postmedieválního období. Současný stav a perspektivy výzkumů v jižních Čechách. In: Archeologie na pomezí. Archeologické výzkumy v jižních Čechách – Supplementum 4, 137–174. České Budějovice.
[47] KWAPIENIOWA, M.–WAŁOWY, A., 1969: Piece garncarskie w świetle badań archeologicznych, Materiały Archeologiczne, tom X, spis treści, 205–228.
[48] LANDSFELD, H., 1950: Lidové hrnčířství a džbánkařství. Praha.
[49] LEHMANN, P., 1992: Zwei Töpferöfen in der Winterthuer Altstadt. In: Berichter der Zürcher Denkmalpflege Archäologische Monographien 12. Zürich.
[50] LÖW-KARPF, L., 1993: Funde aus einem Töpferofen um 1500 im Bamberg, Nearchos 1, 143–154.
[51] MERINGER, R., 1912: Beitrag zur Geschichte der Öfen, Wörter und Sachen – Kulturhistorische Zeitschrift für Sprach- und Sachforschung 3/2, 137–186.
[52] MĚCHUROVÁ, Z.–ZALABÁK, P.–ČEJKA, J., 1992: Příspěvek k problematice tzv. loštické keramiky v souvislosti s rentgenovou fázovou analýzou vzorků z Konůvek, ČMZM – Vědy společenské 77, 201–215.
[53] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: K problematice archeologického výzkumu řemeslné výroby 10. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku – Zur Problematik archäologischer Untersuchungen der handwerklichen Produktion vom 10. bis in die erste Hälfte Jahrhunderts in Mähren und Schlesien, AH 8, 41–71.
[54] MICHNA, P., 1970: Vzájemný vztah pecí chlebových a pecí vyhřívacích na staroslovanských a raně středověkých sídlištích. In: Referáty z I. pracovní porady mladých archeologů. Příloha Vlastivědného věstníku moravského č. 3, 68–81. Brno.
[55] MOORHOUSE, a.s., 1981: The medieval pottery industry and its markets. In: Medieval Industry (Crossley, W. D., ed.), 96–125. London.
[56] MOORHOUSE, a.s., 1987: The composition and development of medieval potting tenements in the British Isles. In: La ceramique (Ve–XIXe s.) Fabrication – Commercialisation – Utilisation. Ier Congrès International d'Archéologie Médievale, Paris 1985. Actes publiés par la Société d'Archéologie Médiévale avec le concours du Ministère de la Culture et de la Communication, 179–194. Caen.
[57] MUSTY, J., 1974: Medieval pottery kilns. In: Medieval pottery from excavations. Studies presented to Gerald Clough Dunning (Evison Vera, I.–Hodges, H.–Hurst, J. G., edd.), 41–65. London.
[58] NEKUDA, V., 1963: Nálezy středověkých hrnčířských pecí na Moravě, ČMZM – Vědy společenské XLVIII, 57–84.
[59] NEKUDA, V., 1978–1979: Mittelalterliche Töpferöfen und Ausbrenntechnik in Mähren, Acta Praehistorica et Archeologica 9–10, 131–133.
[60] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[61] OCKLENBURG, U., 1997: Ein spätmittelalterlicher Töpferofen aus Brühl. In: Archäologie im Rheinland, 136–138. Köln – Bonn.
[62] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
[63] PAJER, J., 1998: Novokřtěnci v Ostrožské Nové Vsi, Slovácko 40, 161–182.
[64] PAJER, J., 2001: Novokřtěnské fajánse ze Strachotína. Mikulov.
[65] PAJER, J., 2006: Studie o novokřtěncích. Strážnice.
[66] PAJER, J., 2007: Archaeological excavations of Anabaptist ceramics in Moravia. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 227–250. Prague.
[67] PEACOCK, D. M. S., 1982: Pottery in the Roman World. London.
[68] PÍCKA, J.–TETOUR, M., 2005: Vícov u Přeštic (okr. Plzeň-jih), středověké osídlení při kostele sv. Ambrože – Vícov bei Přeštice (Kr. Pilsen-Süd). Die mittelalterliche Besiedlung bei der St. Ambrosius-Kirche, AVJČ 18, 179–210.
[69] PLICKOVÁ, E., 1959. Pozdišovské hrnčiarstvo. Bratislava.
[70] PREUSZ, M., 2017: Keramika 16. a 1. poloviny 17. století v jižních a západních Čechách. Inovace a kontinuita hrnčířské produkce. Plzeň. Nepubl. dizertační práce, ulož. na KAR FF ZČU v Plzni.
[71] PROCHÁZKA, R., 2015: Mittelalterliche Töpferöfen in Mähren. In: Den Töpfern auf der Spur. Orte der Keramikherstellung im Licht der neuesten Forschung 46. Internationales Symposium Keramikforschung des Arbeitskreises für Keramikforschung und des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz vom 16. bis zum 20. September 2013 in Mayen (Grunwald, L., ed.), 215–224. Mainz.
[72] PROCHÁZKA, Z., 1983: Domažličtí hrnčíři na Hořejším předměstí ve 14. a 15. století. Záchranná akce dobrovolného aktivu Muzea Chodska v Domažlicích. Domažlice.
[73] REINFUSS, P., 1960: Piece do wypału naczyń w polskim garncarstwie ludowym, Etnografia Polska 3, 329–349.
[74] RICHTER, M., 1967: Hrnčířské pece v Kostelci nad Orlicí, AR XIX, 500–510.
[75] RICHTER, M., 1994: Hrnčířská pec ze Starého Mýta (k otázce počátků vrcholně středověké keramiky). In: Mediaevaliaarcheologia Bohemica 1993, PA – Supplementum 2, 145–157. Praha.
[76] RICHTER, M.–KRAJÍC, R., 2001: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 2. Levobřežní předměstí – archeologický výzkum 1962–1988. Praha.
[77] SCHARRER, G., 1994: Ein Töpferofen aus Amstetten, NÖ, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 10, 131–150.
[78] SCHARRER, G., 2000: Mittelalterliche Töpferöfen im Österreichischen Donauraum und der Strukturwandel in der Keramikherstellung. In: Der keramische Brand. Beiträge zum 32. Internationalen Hafnereisymposion in Bremen vom 27. September bis zum 3. Oktober 1999 (Mämpel, U.–Endres, W., edd.), 69–78. Höhr-Grenzhausen.
[79] SCHARRER, G., 2001: Mittelalterliche Töpferöfen im österreichischen Donauraum und der Strukturwandel in der Keramikherstellung. In: Beiträge des 4. Treffens des Archäologischen Arbeitskreises zur Erforschung des Mittelalterlichen Handwerks. Medium Aevum Quotidianum 43, 33–97. Krems.
[80] SCHARRER, G.–SCHARRER, P., 2010: Hafner, Händler, Franziskaner. Archäologische Untersuchungenzum Mittelalter in St. Pölten, Niederösterreich. Wien.
[81] SCHEUFLER, V., 1972: Lidové hrnčířství v českých zemích. Praha.
[82] SCHEUFLER, V.–PLICKOVÁ, E., 1966: Lidová hrnčina v Československu. Uherské Hradiště.
[83] SNÁŠIL, R., 1970: Příspěvek k technologii černé hrnčiny na Slovácku, ČL 57, 327–335.
[84] STEPHAN, H.-G., 1981: Coppengrave. Studien zur Töpferei des 13. bis 19. Jahrhunderts in Nordwestdeutschland. Materialhefte zur Ur- und Fruhgeschichte Niedersachsens 17. Hildesheim.
[85] STOLL, H. J., 1961: Die mittelalterlichen Töpfereifunde von Sonderhausen/Stockhausen und Weimar, Wagnergasse, Alt-Thüringen 5, 280–377.
[86] TETOUR, M., 2002: Doklady hrnčířské výroby v Horažďovicích, okr. Klatovy – Belege der Töpferproduktion in Horažďovice, Kr. Klatovy, AVJČ 15, 163–175.
[87] THÉR, R., 2004: Experimental pottery firing in closed firing devices from the Neolithic – Hallstatt Period in Central Europe, EuroREA 1, 35–82.
[88] VARADZIN, L., 2010: Hrnčířská výroba ve východní části střední Evropy 6.–13. století v archeologických pramenech – Pottery production in the eastern part of Central Europe in the 6th to 13th century in archaeological sources, AR LXII, 17–71.
[89] VÁGNER, Z., 2002: Medieval Pottery Kilns in the Carpathian Basin, European Journal of Archaeology 5, 309–342. https://doi.org/10.1179/eja.2002.5.3.309 | DOI 10.1179/eja.2002.5.3.309
[90] VAŘEKA, P., 2004: Výrobní (hrnčířský?) areál z časného novověku v Berouně – České ulici čp. 56, AT 15, 78–85.
[91] VOLF, M., 2006: Archeologické doklady vrcholně a pozdně středověké hrnčířské výroby v Čechách. Nepubl. bakalářská práce, ulož. v Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK.
[92] VOLF, M., 2014: Archeologické doklady středověké hrnčířské výroby z Truhlářské ulice v Praze (ze záchranného archeologického výzkumu v areálu bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad). Nepubl. diplomová práce, ulož. v Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK.
[93] VOLFOVÁ, E.–VOLF, P., 1999: Zpráva o nálezu zbytku hrnčířské pece, PSČ 1, 53–55.
[94] VOTOČEK, O., 1955: Keramické klenby levínských hrnčířů, ZPP 15, 213–214.
[95] VYŠOHLÍD, M., 2015: Hrnčířské předměstí v Berouně: první etapa archeologického výzkumu na parcele ppč. 296 – The Potters' suburb of Beroun: The first stage of the archaeological excavation in land parcel No. 296, ASČ 19, 411–430.
[96] VYŠOHLÍD, M., 2015a: Hrnčířská pec z 15. století z Hrnčířské ulice v Berouně, Acta FF ZČU 7, č. 2, 155–172.
[97] WEISER, B., 2003: Töpferöfen von 500 bis 1500 n. Chr. im deutschsprachigen Raum und in angrenzenden Gebieten. Bonn.
[98] WINTER, Z., 1906: Dějiny řemesel a obchodu v Čechách v XIV. a v XV. století. V Praze: Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.
[99] ZATLOUKAL, R., 2000: Archeologické doklady hrnčířství ve 13. až první polovině 16. stol. na Moravě a ve Slezsku, AT 11, 60–74.
[100] ŽEGKLITZ, J., 1990: Topografie pražských hrnčířských dílen a jejich podoba v 16. – poč. 17. století – The topography and outlook of pottery workshops of Prague in the 16th and incipient 17th Century. In: Studies in Post-Mediaeval Archaeology 1, 215–230. Praha.
[101] ŽEGKLITZ, J., 2015: K počátkům tzv. malhornware v Čechách. In: V za(u)jetí malostranských stratigrafií. Sborník k životnímu jubileu Jarmily Čihákové (Podliska, J., ed.), 110–123. Praha.
[2] BENKOVÁ, I., 2014: Beroun, okr. Beroun, Ul. Politických vězňů, st. p. č. 296, ASČ 18, 937–941.
[3] BIERMANN, F., 1998: Der mittelalterliche Töpferofen von Göttin, Stadt Brandenburg an der Havel. Ein Beitrag zu Keramik- und Siedlungsforschung der Zauche, Veröffentlichungen des Brandenburgischen Landesmuseums für Ur- und Frühgeschichte 32, 189–236.
[4] BIERMANN, F.–PUST, A., 2011: Keramikbrand und Töpferöfen im nordwestslawischen Raum, Offa – Berichte und Mitteilungen zur Urgeschichte, Frühgeschichte und Mittelalterarchäologie 65/66 2008/2009, 135–164.
[5] BLAŽKOVÁ, K.–LOMECKÁ, J., 2006: Záchranné archeologické výzkumy pozdně středověké hrnčířské pece a studny v Rakovníku, ASČ 10, 913–926.
[6] BLAŽKOVÁ, G.–ŽEGKLITZ, J., 2016: Současný stav poznání raně novověké keramiky v Praze. In: Praha archeologická. Archaeologia Pragensia – Supplementum 3 (Boháčová, I.–Šmolíková, M., edd.), 147–178. Praha.
[7] BOČKOVÁ, Z. a kol., 2014: Bočková, Z.–Doležalová, K.–Kochan, Š.–Mazáčková, J.–Slavíček, K.–Těsnohlídek, J., Experimentální výroba keramiky v Panské Lhotě – Experimentelle Herstellung von Keramik in Panská Lhota, AH 39, 119–137.
[8] BÖTTCHER, G.–BÖTTCHER, G., 1997: Mögliche Brennverfahren und der Magerungsgehalt im Masseversatz bei der Herstellung slawischer Irdenware. In: Experimentelle Archäologie in Deutschland: Bilanz 1996, Archäologische Mitteilungen aus Nordwestdeutschland, Beiheft 18 (Fansa, M., ed.), 87–93. Oldenburg.
[9] BÜNKER, J. R., 1903: Die Hafneröfen in Stoob, Mittheilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 33, 329–335.
[10] ČERMÁK, K., 1905: Hrnčířské dílny v Čáslavi v době renaissanční, Památky archeologické a místopisné 21, č. 1, 567–572.
[11] ČIHÁKOVÁ, J.–ZAVŘEL, J., 1993: Malostranské náměstí. In: Dragoun, Z. a kol., Archeologický výzkum v Praze v letech 1990–199. Pražský sborník historický 26, 198–200. Praha.
[12] DE GROOTE, K., 1993: De middeleeuwse ambachtelijke wijk van Pamele (stad Oudenaarde, Oost-Vlaanderen). Het onderzoek in het Huis de Lalaing, 1. De pottenbakkersovens, Archeologie in Vlaanderen 3, 359–399.
[13] DERNER, K.–VOLF, M., 2009: Objev torza renesanční hrnčířské pece a střepiště v Chomutově. In: Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách za rok 2008 (Kuljaceva Hlavová, J.–Sýkora, M., edd.), 171–181. Most.
[14] DOLEŽALOVÁ, K.–SLAVÍČEK, K.–MAZÁČKOVÁ, J., 2016: Čtyři sezóny výzkumu a experimentální výroby vrcholně a pozdně středověké keramiky na vědecko-výzkumné stanici v Panské Lhotě. Dissertationes archaeologicae Brunenses/Pragensesque – Supplementum 3, 18–24. Brno.
[15] DOUBOVÁ, M.–NECHVÁTAL, B., 1996: Středověká hrnčířská pec v Plzni-Lochotínské ulici – Mittelalterlicher Töpferofen in Pilsen-Lochotínská Strasse. In: Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie 13, 41–74. Plzeň.
[16] DREWS, G., 1978–1979: Entwicklung der Keramik-Brennöfen, Acta Praehistorica et Archeologica 9–10, 33–48.
[17] ENGEL, F., 1952: Die mittelalterlichen Topferöfen von Dümmer und Granzin, Hammarburg 3, 78–87.
[18] FRÝDA, F., 1992: Středověká hrnčířská pec z Horšovského Týna – Ein mittelalterlicher Topferofen aus Bischofteintz (Horšovský Týn). In: Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie 8, 187–193. Plzeň.
[19] GABRIEL, F., 1979: Počátky hrnčířství v České Lípě – Die Anfänge der Töpferei in Česká Lípa, AH 4, 257–265.
[20] GABRIEL, F., 1981: Pottery workshops at the town of Česká-Lípa, Bohemia. In: Xe congres international des sciences préhistoriques et protohistoriques. Mexico, 195–197. Prague – Brno.
[21] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1980: Sídelně historické aspekty vzniku České Lípy – Siedlungshistorische Aspekte der Entstehung der Stadt Česká Lípa, AH 5, 131–142.
[22] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1982: K problému existence řemesel na vesnici ve 13. století – Zur Frage der Existenz des dörflichen Handwerks im 13. Jahrhundert, AH 7, 509–516.
[23] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1983: K vývoji výrobních okruhů červeně malované keramiky v severních Čechách – Zur Entwicklung der Produktionbereiche rot gemalter Keramik in Nordböhmen, AH 8, 119–138.
[24] GABRIEL, F.–PANÁČEK, J., 2000: Dějiny hrnčířství v České Lípě, Bezděz – Vlastivědný sborník Českolipska 9, 5–141.
[25] GAIMSTER, P., 1997: German Stoneware, 1200–1900: Archaeology and Cultural History. London.
[26] GAJEWSKI, L., 1959: Materiały do średniowiecznego garncarstwa wiejskiego w Małopolsce, Materiały archeologiczne I/3, 343–351.
[27] GALUŠKA, L., 2003: Zaniklá hrnčířská pec středověkého Veligradu – Starého Města – důsledek vpádu Matouše Čáka Trenčanského na Moravu roku 1315? – Eingegangener Töpferofen im mittelalterlichen Veligrad-Staré Město (Altstadt) – infolge des Einfalls Matouš Čák von Trenčín nach Mähren im Jahr 1315?, AH 28, 591–609.
[28] GOŠ, V., 1983: Středověké hrnčířství v Lošticích. Pět let archeologických výzkumů města – Mittelalterliche Töpferei in Loštice. Fünf Jahre archäologischer Untersuchungen, AH 8, 197–209.
[29] GREGEROVÁ, M. a kol., 2010: Petroarcheologie keramiky v historické minulosti Moravy a Slezka. 1. vyd. Brno.
[30] GUADAGNIN, R., 2000: Fosses – Vallée de l'Ysieux, Mille ans de production céramique en Île-de-France. Volume 1: Les données archéologiques et historiques. Caen: Publications du CRAM.
[31] HAVRDA, J.–MATĚJKOVÁ, K., 2014: Hrnčíři ve středověké Praze. Výsledky výzkumu výrobních zařízení z Malé Strany v kontextu dosavadních poznatků – Töpfer im mittelalterlichen Prag. Ergebnisse einer Untersuchung von Produktionsanlagen von der Prager Kleinseite im Kontext der bisherigen Erkenntnisse, AH 39, 23–51.
[32] HAVRDA, J.–MATĚJKOVÁ, K.–TRYML, M., 2012: Středověké pece z Hellichovy ulice na Malé Straně. Revize výsledků výzkumu z roku 1969, Staletá Praha XXVIII, č. 2, 165–174.
[33] HEEGE, A., 1997: A Local Potter's Workshop at Einbeck, Lower Saxony, Germany, Producing from 1140/1145–1230 AD – Kilns, Ceramic Products and Production Technology, Environment and Subsistence: an Interdisciplinary Approach. In: Material Culture in Medieval Europe-Papers of the 'Medieval Europe Brugge 1997' Conference – Volume 7 (De Boe, G.–Verhaeghe, F., edd.), 95–106. Zellik.
[34] HEEGE, A., 2007: Einführung in das Thema. In: Töpferofen – Pottery kilns – Fours de potiers. Die Erforschung frühmittelalterlicher bis neuzeitlicher Töpferöfen (6.–20. Jh.) in Belgien, den Niederlanden, Deutschland, Österreich und der Schweiz. Basler H. Arch. 4 (Heege, A., ed.), 11–203. Basel.
[35] HEEGE, A., 2009: Töpferöfen im 15./16. Jahrhundert. Innovation oder Stagnation? In: Zwischen Tradition und Wandel. Archäologie des 15. und 16. Jahrhunderts. Tübinger Forschungen zur historischen Archäologie 3 (Scholkmann, B.–Frommer, S.–Vossler, Ch., edd.), 181–190. Büchenbach.
[36] HEEGE, A., 2013: Craftsmen's Pottery Kilns in Belgium, The Netherlands, Germany, Austria, and Switzerland. In: Historical Archaeology in Central Europe (Mehler, N., ed.), 279–293. Rockville.
[37] HRDLIČKA, L., 1967: Středověká hrnčířská pec s keramickou klenbou v Bakově nad Jizerou, AR XIX, 511–524.
[38] JANSSEN, W., 1987: Der technische Wandel der Töpferofen von der Karolingerzeit zum Hochmittelalter, dargestellt anhand rheinischer Beispiele. In: La céramique (Ve – XIXe s.) Fabrication – Commercialisation – Utilisation. Ier Congrès International d'Archéologie Médievale, Paris 1985. Actes publiés par la Société d'Archéologie Médiévale avec le concours du Ministère de la Culture et de la Communication, 107–119. Caen.
[39] KALESNÝ, F., 1993: Über die Töpferöfen, ihre Typen und Formen in der Slowakai, Nearchos 1, 165–177
[40] KALTENBERGER, A., 2009: Keramik des Mittelalters und der Neuzeit in Oberösterreich. Band 1: Grundlagen. Linz.
[41] KÁČERIK, A., 2010: Vrcholně středověká hrnčířská pec s keramickou klenbou v Žatci a její analogie v ČR a zahraničí. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám (Ungermann, Š.–Přichystalová, R., edd.), 455–464. Praha.
[42] KAŠPAR, V.–ŽEGKLITZ, J., 2009: Hrnčíři z Truhlářské ulice. In: Juřina, P. a kol., Náměstí Republiky. Výzkum století, 79–83. Praha.
[43] KLÁPŠTĚ, J., 1998: Die Anfänge der jüngeren mittelalterlichen Keramik in Böhmen als kulturhistorisches Problem – Počátky mladší středověké keramiky v Čechách jako kulturně historický problém, AR L, 138–158.
[44] KOCK, J., 2004: Medieval pottery kilns in Denmark: Excavation and Reconstruction, Medieval Ceramics 28, 3–16.
[45] KRAJÍC, R., 1982: Výzkum středověké keramické pece v Táboře – Excavation of a medieval pottery kiln at the town of Tábor, AR XXXIV, 269–277.
[46] KRAJÍC, R., 2007: Archeologie postmedieválního období. Současný stav a perspektivy výzkumů v jižních Čechách. In: Archeologie na pomezí. Archeologické výzkumy v jižních Čechách – Supplementum 4, 137–174. České Budějovice.
[47] KWAPIENIOWA, M.–WAŁOWY, A., 1969: Piece garncarskie w świetle badań archeologicznych, Materiały Archeologiczne, tom X, spis treści, 205–228.
[48] LANDSFELD, H., 1950: Lidové hrnčířství a džbánkařství. Praha.
[49] LEHMANN, P., 1992: Zwei Töpferöfen in der Winterthuer Altstadt. In: Berichter der Zürcher Denkmalpflege Archäologische Monographien 12. Zürich.
[50] LÖW-KARPF, L., 1993: Funde aus einem Töpferofen um 1500 im Bamberg, Nearchos 1, 143–154.
[51] MERINGER, R., 1912: Beitrag zur Geschichte der Öfen, Wörter und Sachen – Kulturhistorische Zeitschrift für Sprach- und Sachforschung 3/2, 137–186.
[52] MĚCHUROVÁ, Z.–ZALABÁK, P.–ČEJKA, J., 1992: Příspěvek k problematice tzv. loštické keramiky v souvislosti s rentgenovou fázovou analýzou vzorků z Konůvek, ČMZM – Vědy společenské 77, 201–215.
[53] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: K problematice archeologického výzkumu řemeslné výroby 10. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku – Zur Problematik archäologischer Untersuchungen der handwerklichen Produktion vom 10. bis in die erste Hälfte Jahrhunderts in Mähren und Schlesien, AH 8, 41–71.
[54] MICHNA, P., 1970: Vzájemný vztah pecí chlebových a pecí vyhřívacích na staroslovanských a raně středověkých sídlištích. In: Referáty z I. pracovní porady mladých archeologů. Příloha Vlastivědného věstníku moravského č. 3, 68–81. Brno.
[55] MOORHOUSE, a.s., 1981: The medieval pottery industry and its markets. In: Medieval Industry (Crossley, W. D., ed.), 96–125. London.
[56] MOORHOUSE, a.s., 1987: The composition and development of medieval potting tenements in the British Isles. In: La ceramique (Ve–XIXe s.) Fabrication – Commercialisation – Utilisation. Ier Congrès International d'Archéologie Médievale, Paris 1985. Actes publiés par la Société d'Archéologie Médiévale avec le concours du Ministère de la Culture et de la Communication, 179–194. Caen.
[57] MUSTY, J., 1974: Medieval pottery kilns. In: Medieval pottery from excavations. Studies presented to Gerald Clough Dunning (Evison Vera, I.–Hodges, H.–Hurst, J. G., edd.), 41–65. London.
[58] NEKUDA, V., 1963: Nálezy středověkých hrnčířských pecí na Moravě, ČMZM – Vědy společenské XLVIII, 57–84.
[59] NEKUDA, V., 1978–1979: Mittelalterliche Töpferöfen und Ausbrenntechnik in Mähren, Acta Praehistorica et Archeologica 9–10, 131–133.
[60] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[61] OCKLENBURG, U., 1997: Ein spätmittelalterlicher Töpferofen aus Brühl. In: Archäologie im Rheinland, 136–138. Köln – Bonn.
[62] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
[63] PAJER, J., 1998: Novokřtěnci v Ostrožské Nové Vsi, Slovácko 40, 161–182.
[64] PAJER, J., 2001: Novokřtěnské fajánse ze Strachotína. Mikulov.
[65] PAJER, J., 2006: Studie o novokřtěncích. Strážnice.
[66] PAJER, J., 2007: Archaeological excavations of Anabaptist ceramics in Moravia. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 227–250. Prague.
[67] PEACOCK, D. M. S., 1982: Pottery in the Roman World. London.
[68] PÍCKA, J.–TETOUR, M., 2005: Vícov u Přeštic (okr. Plzeň-jih), středověké osídlení při kostele sv. Ambrože – Vícov bei Přeštice (Kr. Pilsen-Süd). Die mittelalterliche Besiedlung bei der St. Ambrosius-Kirche, AVJČ 18, 179–210.
[69] PLICKOVÁ, E., 1959. Pozdišovské hrnčiarstvo. Bratislava.
[70] PREUSZ, M., 2017: Keramika 16. a 1. poloviny 17. století v jižních a západních Čechách. Inovace a kontinuita hrnčířské produkce. Plzeň. Nepubl. dizertační práce, ulož. na KAR FF ZČU v Plzni.
[71] PROCHÁZKA, R., 2015: Mittelalterliche Töpferöfen in Mähren. In: Den Töpfern auf der Spur. Orte der Keramikherstellung im Licht der neuesten Forschung 46. Internationales Symposium Keramikforschung des Arbeitskreises für Keramikforschung und des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz vom 16. bis zum 20. September 2013 in Mayen (Grunwald, L., ed.), 215–224. Mainz.
[72] PROCHÁZKA, Z., 1983: Domažličtí hrnčíři na Hořejším předměstí ve 14. a 15. století. Záchranná akce dobrovolného aktivu Muzea Chodska v Domažlicích. Domažlice.
[73] REINFUSS, P., 1960: Piece do wypału naczyń w polskim garncarstwie ludowym, Etnografia Polska 3, 329–349.
[74] RICHTER, M., 1967: Hrnčířské pece v Kostelci nad Orlicí, AR XIX, 500–510.
[75] RICHTER, M., 1994: Hrnčířská pec ze Starého Mýta (k otázce počátků vrcholně středověké keramiky). In: Mediaevaliaarcheologia Bohemica 1993, PA – Supplementum 2, 145–157. Praha.
[76] RICHTER, M.–KRAJÍC, R., 2001: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 2. Levobřežní předměstí – archeologický výzkum 1962–1988. Praha.
[77] SCHARRER, G., 1994: Ein Töpferofen aus Amstetten, NÖ, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 10, 131–150.
[78] SCHARRER, G., 2000: Mittelalterliche Töpferöfen im Österreichischen Donauraum und der Strukturwandel in der Keramikherstellung. In: Der keramische Brand. Beiträge zum 32. Internationalen Hafnereisymposion in Bremen vom 27. September bis zum 3. Oktober 1999 (Mämpel, U.–Endres, W., edd.), 69–78. Höhr-Grenzhausen.
[79] SCHARRER, G., 2001: Mittelalterliche Töpferöfen im österreichischen Donauraum und der Strukturwandel in der Keramikherstellung. In: Beiträge des 4. Treffens des Archäologischen Arbeitskreises zur Erforschung des Mittelalterlichen Handwerks. Medium Aevum Quotidianum 43, 33–97. Krems.
[80] SCHARRER, G.–SCHARRER, P., 2010: Hafner, Händler, Franziskaner. Archäologische Untersuchungenzum Mittelalter in St. Pölten, Niederösterreich. Wien.
[81] SCHEUFLER, V., 1972: Lidové hrnčířství v českých zemích. Praha.
[82] SCHEUFLER, V.–PLICKOVÁ, E., 1966: Lidová hrnčina v Československu. Uherské Hradiště.
[83] SNÁŠIL, R., 1970: Příspěvek k technologii černé hrnčiny na Slovácku, ČL 57, 327–335.
[84] STEPHAN, H.-G., 1981: Coppengrave. Studien zur Töpferei des 13. bis 19. Jahrhunderts in Nordwestdeutschland. Materialhefte zur Ur- und Fruhgeschichte Niedersachsens 17. Hildesheim.
[85] STOLL, H. J., 1961: Die mittelalterlichen Töpfereifunde von Sonderhausen/Stockhausen und Weimar, Wagnergasse, Alt-Thüringen 5, 280–377.
[86] TETOUR, M., 2002: Doklady hrnčířské výroby v Horažďovicích, okr. Klatovy – Belege der Töpferproduktion in Horažďovice, Kr. Klatovy, AVJČ 15, 163–175.
[87] THÉR, R., 2004: Experimental pottery firing in closed firing devices from the Neolithic – Hallstatt Period in Central Europe, EuroREA 1, 35–82.
[88] VARADZIN, L., 2010: Hrnčířská výroba ve východní části střední Evropy 6.–13. století v archeologických pramenech – Pottery production in the eastern part of Central Europe in the 6th to 13th century in archaeological sources, AR LXII, 17–71.
[89] VÁGNER, Z., 2002: Medieval Pottery Kilns in the Carpathian Basin, European Journal of Archaeology 5, 309–342. https://doi.org/10.1179/eja.2002.5.3.309 | DOI 10.1179/eja.2002.5.3.309
[90] VAŘEKA, P., 2004: Výrobní (hrnčířský?) areál z časného novověku v Berouně – České ulici čp. 56, AT 15, 78–85.
[91] VOLF, M., 2006: Archeologické doklady vrcholně a pozdně středověké hrnčířské výroby v Čechách. Nepubl. bakalářská práce, ulož. v Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK.
[92] VOLF, M., 2014: Archeologické doklady středověké hrnčířské výroby z Truhlářské ulice v Praze (ze záchranného archeologického výzkumu v areálu bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad). Nepubl. diplomová práce, ulož. v Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK.
[93] VOLFOVÁ, E.–VOLF, P., 1999: Zpráva o nálezu zbytku hrnčířské pece, PSČ 1, 53–55.
[94] VOTOČEK, O., 1955: Keramické klenby levínských hrnčířů, ZPP 15, 213–214.
[95] VYŠOHLÍD, M., 2015: Hrnčířské předměstí v Berouně: první etapa archeologického výzkumu na parcele ppč. 296 – The Potters' suburb of Beroun: The first stage of the archaeological excavation in land parcel No. 296, ASČ 19, 411–430.
[96] VYŠOHLÍD, M., 2015a: Hrnčířská pec z 15. století z Hrnčířské ulice v Berouně, Acta FF ZČU 7, č. 2, 155–172.
[97] WEISER, B., 2003: Töpferöfen von 500 bis 1500 n. Chr. im deutschsprachigen Raum und in angrenzenden Gebieten. Bonn.
[98] WINTER, Z., 1906: Dějiny řemesel a obchodu v Čechách v XIV. a v XV. století. V Praze: Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.
[99] ZATLOUKAL, R., 2000: Archeologické doklady hrnčířství ve 13. až první polovině 16. stol. na Moravě a ve Slezsku, AT 11, 60–74.
[100] ŽEGKLITZ, J., 1990: Topografie pražských hrnčířských dílen a jejich podoba v 16. – poč. 17. století – The topography and outlook of pottery workshops of Prague in the 16th and incipient 17th Century. In: Studies in Post-Mediaeval Archaeology 1, 215–230. Praha.
[101] ŽEGKLITZ, J., 2015: K počátkům tzv. malhornware v Čechách. In: V za(u)jetí malostranských stratigrafií. Sborník k životnímu jubileu Jarmily Čihákové (Podliska, J., ed.), 110–123. Praha.