Stressové faktory v životě vysokoškolských studentů

Nastupující vědecko-technická revoluce klade na člověka a jeho centrální nervovou soustavu daleko větší požadavky, než tomu bylo v minulých desetiletích. Vyvstává problém, na kolik je člověk schopen neustále se přizpůsobovat těmto novým podmínkám. Z klinické praxe je všeobecně známo, že neúměrně stoupá počet případů neuróz a jiných psychických poruch. V četných psychologických studiích se dochází k závěrům, že nepřiměřené pracovní, sociální, ale i jiné podmínky mají negativní vliv na značnou část populace. Poměrně vysoký počet lidí žije v trvalém napětí, stavech úzkosti, přetíženosti pracovními úkoly, v různých obavách a podobně. Všechno toto je nutno brát v úvahu i při vysokoškolském studiu, kde došlo v posledních letech k pronikavým změnám. Pro vysokoškolské studenty znamenají tyto změny zlepšení studijních podmínek, zlepšení ubytování, zajištění sociální. Moderní doba však s sebou zároveň přináší i vyšší požadavky na kvalifikaci pracovníků. Nároky na psychiku vysokoškolských studentů neustále stoupají a proto patří duševní rovnováha k nejdůležitější psychické výzbroji vysokoškolského studenta a to jak pro jeho přítomné úkoly, tak pro jeho budoucí povolání. Studie, kterou předkládáme, je příspěvkem k řešení problematiky psychické náročnosti a zátěže (stressu) u vysokoškolských studentů. Půjde nám v ní, po nezbytném objasnění pojmů, především o to stanovit, které stressové faktory hrají roli v životě vysokoškoláků a jaká je jejich relativní závažnost.