Název: Řešení úloh z české syntaxe žáky 4.–9. ročníků základních škol
Variantní název:
- Czech lower secondary school students in grades 4–9 and their ability to solve syntactic tasks
Zdrojový dokument: Studia paedagogica. 2018, roč. 23, č. 1, s. [105]-134
Rozsah
[105]-134
-
ISSN1803-7437 (print)2336-4521 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/SP2018-1-6
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/137842
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Studie se zabývá řešením úloh z vybraných oblastí české syntaxe žáky 4.–9. ročníků základní školy. Na základě testových výsledků byla kvantitativně i kvalitativně analyzována a interpretována data získaná od více než 900 žáků čtyř pražských základních škol. Zjišťováno bylo: (i) jaká je úspěšnost žáků v řešení syntaktických úloh zaměřených na porozumění a aplikaci různých typů poznatků dle revidované Bloomovy taxonomie kognitivních cílů, (ii) jak žáci při řešení úloh zapojují soubor svých dosavadních znalostí (prior knowledge) a (iii) jak žáci při řešení úloh zapojují své školní znalosti syntaktického učiva. Z obsahového hlediska byly zkoumány dovednost transformace nevětného výrazu ve větu, dovednost identifikace syntaktických dvojic ve větě a dovednost určit počet vět v souvětí. Výsledky umožnily vyslovit závěry o dobrých dosavadních znalostech syntaxe žáků umožňujících řešení syntaktických úloh na jedné straně v kontrastu k nižší úrovni aplikace poznatků pojmově-terminologických na straně druhé.
The present paper examines how students between grades 4 and 9 solve syntactic tasks. The paper analyzes (both quantitatively and qualitatively) test results obtained from more than 900 students from four different Prague schools to establish: (i) student success rate in syntactic tasks examining the comprehension and application of various types of knowledge according to Bloom's revised taxonomy of cognitive goals, (ii) how students used their prior knowledge to solve such tasks, and (iii) how students used their knowledge of the syntactic curriculum while solving the tasks. The tests examined students' abilities to transform non-sentences into sentences, identify a syntactic pair in a sentence, and determine the number of clauses in a sentence. On the one hand, this study shows that the students' knowledge of syntax was substantial, which enabled them to solve syntactic tasks. On the other hand, the students struggled to use terminology correctly.
Note
Příspěvek vznikl za finanční podpory projektu GAČR GA16-06134S: Slovní úlohy jako klíč k aplikaci a porozumění matematickým pojmům.
Reference
[1] Adam, R., Bozděchová, I., Dittmann, R., & Lehečková, E. (2010–2011). Co neumějí studenti bohemistiky. Český jazyk a literatura, 61(1), 8–14.
[2] Byčkovský, P., & Kotásek, J. (2004). Nová teorie klasifikování kognitivních cílů ve vzdělávání: Revize Bloomovy taxonomie. Pedagogika, 54(3), 227–242.
[3] Čechová, M., Dokulil, M., Hlavsa, Z., Hrbáček, J., & Hrušková, Z. (2011). Čeština – řeč a jazyk. Praha: SPN.
[4] Čechová, M., & Styblík, V. (1998). Čeština a její vyučování. Praha: SPN.
[5] Daneš, F., Hlavsa, Z., & Grepl, M. (1987). Mluvnice češtiny. Praha: Academia.
[6] Dochy, F. J. (1996). Prior Knowledge. In E. De Corte & F. E. Weinert (Eds.), International Encyclopedia od Developmental and Instructional Psychology (s. 459–464). Oxford: Pergamon.
[7] Grepl, M., Hladká, Z., Jelínek, M., Karlík, P., Krčmová, M., Nekula, M., Rusínová, Z., & Šlosar, D. (1995). Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
[8] Chráska, M. (1999). Didaktické testy. Brno: Paido.
[9] Chvál, M., Procházková, I., & Straková, J. (2015). Hodnocení výsledků vzdělávání didaktickými testy. Praha: Česká školní inspekce.
[10] Internetová jazyková příručka. Dostupné z http://prirucka.ujc.cas.cz/
[11] Jednotná přijímací zkouška 2017: Analýza uchazečů o studium na SŠ a jejich výsledků. (2017). Praha: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. Dostupné z http://www.cermat.cz/souhrnne-zpravy-1404035454.html
[12] Karlík, P., Nekula, M., & Pleskalová, J. (Ed.). (2017). CzechEncy: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Dostupné z https://www.czechency.org/. [cit. 2017-06-25]
[13] Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie. Praha: Portál.
[14] Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (2017). Praha: MŠMT. Dostupné z http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_2017_cerven.pdf
[15] Slavík, J., & Šmejkalová, M. (2016). K pojetí didaktiky českého jazyka jako vědecké disciplíny. Studie z aplikované lingvistiky, 7(1), 111–120.
[16] Standardy pro pedagogické a psychologické testování. (2001). Praha: Testcentrum.
[17] Svozilová, N., Prouzová, H., & Jirsová, A. (1997). Slovesa pro praxi: valenční slovník nejčastějších českých sloves. Praha: Academia.
[18] Šalamounová, Z. (2013). Výuková situace: když spojky nejen spojují aneb Ke komunikačnímu pojetí výuky gramatiky. Komenský, 137(3), 38–44. Dostupné z http://katedry.ped.muni.cz/pedagogika/wp-content/uploads/sites/17/2014/10/komensky_03_13.pdf
[19] Šalamounová, Z. (2015). Když se algoritmy stanou pojistným mechanismem. Český jazyk a literatura, 66(1), 21–27.
[20] Šmejkalová, M. (2010). Čeština a škola – úryvky skrytých dějin. Praha: Karolinum.
[21] Šmilauer, V. (1947). Novočeská skladba. Praha: Kruh přátel českého jazyka.
[22] Šmilauer, V. (1955). Učebnice větného rozboru. Praha: SPN.
[23] Šmilauer, V. (1969). Novočeská skladba. Praha: SPN.
[24] Štěpáník, S. (2016). Výuková situace: Transformace větného členu na větu a naopak v kontextu větného rozboru. Komenský, 140(6). Dostupné z https://katedry.ped.muni.cz/pedagogika/wp-content/uploads/sites/17/2016/09/komensky_04_140_po3kor.pdf
[25] Štěpáník, S., & Chvál, M. (2016). Konstruktivismus jako cesta ke zlepšování výsledků vzdělávání v českém jazyce? Studia paedagogica, 21(1), 35–56. | DOI 10.5817/SP2016-1-3
[26] Štěpáník, S., & Slavík, J. (2017). Žákovské prekoncepty jako konstitutivní prvek výuky mateřského jazyka. Pedagogická orientace, 27(1), 58–80. | DOI 10.5817/PedOr2017-1-58
[27] Štícha, F., Vondráček, M., Kolářová, I., Hoffmannová, J., Bílková, J., & Svobodová, I. (2013). Akademická gramatika spisovné češtiny. Praha: Academia.
[28] Výběrové z jišťování výsledků žáků 4. ročníku a 8. ročníku základních škol a 2. ročníku vybraných oborů středních odborných škol: Závěrečná zpráva. (2014). Praha: ČŠI. Dostupné z http://www.csicr.cz/html/VZVZ_2014/flipviewerxpress.html
[29] Bozděchová, I. et al. (2013). Český jazyk 9 pro základní školy: metodická příručka. Praha: SPN.
[30] Hošnová, E. et al. (2012). Český jazyk 6 pro základní školy. Praha: SPN.
[31] Hošnová, E. et al. (2007). Český jazyk 6 pro základní školy: metodická příručka. Praha: SPN.
[32] Hošnová, E. et al. (2008a). Český jazyk pro základní školy 3. Praha: SPN.
[33] Hošnová, E. et al. (2008b). Český jazyk pro základní školy 7. Praha: SPN.
[34] Hošnová, E. et al. (2010). Český jazyk 5 pro základní školy. Praha: SPN.
[35] Styblík, V. et al. (1992). Český jazyk pro 5. ročník. Praha: SPN.
[2] Byčkovský, P., & Kotásek, J. (2004). Nová teorie klasifikování kognitivních cílů ve vzdělávání: Revize Bloomovy taxonomie. Pedagogika, 54(3), 227–242.
[3] Čechová, M., Dokulil, M., Hlavsa, Z., Hrbáček, J., & Hrušková, Z. (2011). Čeština – řeč a jazyk. Praha: SPN.
[4] Čechová, M., & Styblík, V. (1998). Čeština a její vyučování. Praha: SPN.
[5] Daneš, F., Hlavsa, Z., & Grepl, M. (1987). Mluvnice češtiny. Praha: Academia.
[6] Dochy, F. J. (1996). Prior Knowledge. In E. De Corte & F. E. Weinert (Eds.), International Encyclopedia od Developmental and Instructional Psychology (s. 459–464). Oxford: Pergamon.
[7] Grepl, M., Hladká, Z., Jelínek, M., Karlík, P., Krčmová, M., Nekula, M., Rusínová, Z., & Šlosar, D. (1995). Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
[8] Chráska, M. (1999). Didaktické testy. Brno: Paido.
[9] Chvál, M., Procházková, I., & Straková, J. (2015). Hodnocení výsledků vzdělávání didaktickými testy. Praha: Česká školní inspekce.
[10] Internetová jazyková příručka. Dostupné z http://prirucka.ujc.cas.cz/
[11] Jednotná přijímací zkouška 2017: Analýza uchazečů o studium na SŠ a jejich výsledků. (2017). Praha: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. Dostupné z http://www.cermat.cz/souhrnne-zpravy-1404035454.html
[12] Karlík, P., Nekula, M., & Pleskalová, J. (Ed.). (2017). CzechEncy: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Dostupné z https://www.czechency.org/. [cit. 2017-06-25]
[13] Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie. Praha: Portál.
[14] Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (2017). Praha: MŠMT. Dostupné z http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_2017_cerven.pdf
[15] Slavík, J., & Šmejkalová, M. (2016). K pojetí didaktiky českého jazyka jako vědecké disciplíny. Studie z aplikované lingvistiky, 7(1), 111–120.
[16] Standardy pro pedagogické a psychologické testování. (2001). Praha: Testcentrum.
[17] Svozilová, N., Prouzová, H., & Jirsová, A. (1997). Slovesa pro praxi: valenční slovník nejčastějších českých sloves. Praha: Academia.
[18] Šalamounová, Z. (2013). Výuková situace: když spojky nejen spojují aneb Ke komunikačnímu pojetí výuky gramatiky. Komenský, 137(3), 38–44. Dostupné z http://katedry.ped.muni.cz/pedagogika/wp-content/uploads/sites/17/2014/10/komensky_03_13.pdf
[19] Šalamounová, Z. (2015). Když se algoritmy stanou pojistným mechanismem. Český jazyk a literatura, 66(1), 21–27.
[20] Šmejkalová, M. (2010). Čeština a škola – úryvky skrytých dějin. Praha: Karolinum.
[21] Šmilauer, V. (1947). Novočeská skladba. Praha: Kruh přátel českého jazyka.
[22] Šmilauer, V. (1955). Učebnice větného rozboru. Praha: SPN.
[23] Šmilauer, V. (1969). Novočeská skladba. Praha: SPN.
[24] Štěpáník, S. (2016). Výuková situace: Transformace větného členu na větu a naopak v kontextu větného rozboru. Komenský, 140(6). Dostupné z https://katedry.ped.muni.cz/pedagogika/wp-content/uploads/sites/17/2016/09/komensky_04_140_po3kor.pdf
[25] Štěpáník, S., & Chvál, M. (2016). Konstruktivismus jako cesta ke zlepšování výsledků vzdělávání v českém jazyce? Studia paedagogica, 21(1), 35–56. | DOI 10.5817/SP2016-1-3
[26] Štěpáník, S., & Slavík, J. (2017). Žákovské prekoncepty jako konstitutivní prvek výuky mateřského jazyka. Pedagogická orientace, 27(1), 58–80. | DOI 10.5817/PedOr2017-1-58
[27] Štícha, F., Vondráček, M., Kolářová, I., Hoffmannová, J., Bílková, J., & Svobodová, I. (2013). Akademická gramatika spisovné češtiny. Praha: Academia.
[28] Výběrové z jišťování výsledků žáků 4. ročníku a 8. ročníku základních škol a 2. ročníku vybraných oborů středních odborných škol: Závěrečná zpráva. (2014). Praha: ČŠI. Dostupné z http://www.csicr.cz/html/VZVZ_2014/flipviewerxpress.html
[29] Bozděchová, I. et al. (2013). Český jazyk 9 pro základní školy: metodická příručka. Praha: SPN.
[30] Hošnová, E. et al. (2012). Český jazyk 6 pro základní školy. Praha: SPN.
[31] Hošnová, E. et al. (2007). Český jazyk 6 pro základní školy: metodická příručka. Praha: SPN.
[32] Hošnová, E. et al. (2008a). Český jazyk pro základní školy 3. Praha: SPN.
[33] Hošnová, E. et al. (2008b). Český jazyk pro základní školy 7. Praha: SPN.
[34] Hošnová, E. et al. (2010). Český jazyk 5 pro základní školy. Praha: SPN.
[35] Styblík, V. et al. (1992). Český jazyk pro 5. ročník. Praha: SPN.