Název: Pozdně románské kamenické články z hradu Brumova
Variantní název:
- Spätromanische Steinmetzelemente von der Burg Brumov
- Late Romanesque Masonic Elements in Brumov Castle
Přispěvatel
Magar, Bernd (Translator of Summary)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2007, roč. 32, č. [1], s. 297-308
Rozsah
297-308
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140717
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Hrad Brumov, zeměpanské založení při staré komunikaci na moravsko – uherském pomezí, vzniká jako kamenná stavba patrně někdy v průběhu první čtvrtiny 13. století, stavební činnost zde probíhala ještě ve 30. a 40. letech téhož věku. Kamenické články – předmět této stati – nalezené v areálu hradu při archeologickém zkoumání v letech 1977–82, jsou právě datovací pomůckou pro jeho stavební vývoj ve středověku a pro zařazení do dobového kontextu stavební produkce monistické, sakrální i profánní v oblasti jihovýchodní Moravy.
Brumov castle, a seat of Moravian rulers by an old trail at the Moravian-Hungarian border, originated as a stone building probably in the course of the first quarter of the 13th century. However, construction activities took place on the site as late as the 1230’s and 1240's. Masonic elements, subject of the article, found in the castle area during archaeological research in 1977–82, are important dating tools illustrating the building development of the castle in the Middle Ages and facilitating its incorporation in the period context of the monistic, religious and secular building output in south-east Moravia.
Reference
[1] BOROVSKÝ, T., 2005: Kláštery, panovník a zakladatelé na středověké Moravě. Brno.
[2] JANIŠ, D.–KOHOUTEK, J., 2003: Královské hrady východní Moravy a jejich úloha v mocenském a správním systému ve 13. a 14. století, AH 28, 357–374.
[3] FILLITZ, H. (Ed.), 1998: Früh- und Hochmittelalter (Geschichte der bildenden Kunst in Österreich), text k architektuře Mario Schwarz. München.
[4] GAJDOŠOVÁ, I.–PAULUSOVÁ, S., 1997: Kláštor na Veľkej Skalke. Výskum a obnova, Pamiatky a múzeá 3, 41–44.
[5] KOHOUTEK, J., 1981: Výzkum hradu Brumova v letech 1978 a 1979, AH 13, 271–276.
[6] KOHOUTEK, J., 1995: Hrady jihovýchodní Moravy. Zlín.
[7] KOHOUTEK, J., 2005: Hrady Brumov a Lukov – výzkum a následná rekonstrukce 1995, AH 30, 227–233.
[8] KOHOUTEK, J.–VÁCHA, Z.–VRLA, R., 2002: Nové poznatky o gotické architektuře jihovýchodní Moravy, AH 27, 425–444.
[9] KOHOUTEK, J.–VÁCHA, Z.–VRLA, R., 2006: Pozdně románské architektonické články z hradu Lukova, AH 31, 235–248.
[10] KUTHAN, J., 1994: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Vimperk.
[11] MÖBIUS, F.–MÖBIUS, H., 1974: Ecclesia Ornata. Berlin.
[12] POJSL, M., 1990: Velehrad. Stavební památky bývalého cisterciáckého kláštera. Brno.
[13] POKLUDA, Z., 2005: Brumov – osudy hradu a jeho držitelů. Zlín.
[14] PLAČEK, M., 2006: Moravské hrady za vlády Přemyslovců s jejich proměny. In: Sága moravských Přemyslovců. Život na Moravě od XI. do počátku XIV. století. Sborník a katalog výstavy pořádané Vlastivědným muzeem v Olomouci a Muzeem města Brna k 700. výročí tragické smrti Václava III., posledního českého krále z dynastie Přemyslovců, 109–124. Olomouc–Brno.
[2] JANIŠ, D.–KOHOUTEK, J., 2003: Královské hrady východní Moravy a jejich úloha v mocenském a správním systému ve 13. a 14. století, AH 28, 357–374.
[3] FILLITZ, H. (Ed.), 1998: Früh- und Hochmittelalter (Geschichte der bildenden Kunst in Österreich), text k architektuře Mario Schwarz. München.
[4] GAJDOŠOVÁ, I.–PAULUSOVÁ, S., 1997: Kláštor na Veľkej Skalke. Výskum a obnova, Pamiatky a múzeá 3, 41–44.
[5] KOHOUTEK, J., 1981: Výzkum hradu Brumova v letech 1978 a 1979, AH 13, 271–276.
[6] KOHOUTEK, J., 1995: Hrady jihovýchodní Moravy. Zlín.
[7] KOHOUTEK, J., 2005: Hrady Brumov a Lukov – výzkum a následná rekonstrukce 1995, AH 30, 227–233.
[8] KOHOUTEK, J.–VÁCHA, Z.–VRLA, R., 2002: Nové poznatky o gotické architektuře jihovýchodní Moravy, AH 27, 425–444.
[9] KOHOUTEK, J.–VÁCHA, Z.–VRLA, R., 2006: Pozdně románské architektonické články z hradu Lukova, AH 31, 235–248.
[10] KUTHAN, J., 1994: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Vimperk.
[11] MÖBIUS, F.–MÖBIUS, H., 1974: Ecclesia Ornata. Berlin.
[12] POJSL, M., 1990: Velehrad. Stavební památky bývalého cisterciáckého kláštera. Brno.
[13] POKLUDA, Z., 2005: Brumov – osudy hradu a jeho držitelů. Zlín.
[14] PLAČEK, M., 2006: Moravské hrady za vlády Přemyslovců s jejich proměny. In: Sága moravských Přemyslovců. Život na Moravě od XI. do počátku XIV. století. Sborník a katalog výstavy pořádané Vlastivědným muzeem v Olomouci a Muzeem města Brna k 700. výročí tragické smrti Václava III., posledního českého krále z dynastie Přemyslovců, 109–124. Olomouc–Brno.